Měl to být svět, kde pravda a láska vždy vítězí. Teď se z toho eurozóna sype.
Neb od té doby by hlady polykal snad i žížaly. Já ovšem tvrdím něco jiného. Pouhou propagandou je Pikorovo nasazování na dietu, protože dieta zcela zjevně funguje – za měsíc už zhubnul o 4 kila. Tak si můžete vybrat, kde je pravda, a kde je propaganda.
A chcete-li ještě víc ukázek propagandy, mrkněte na evropskou politiku. Médii se šíří zprávy, že Finsko bude první zemí, kde se prý bude hlasovat o opuštění eurozóny. Finský údajný odchod z eurozóny už má i svůj název: FIXIT. Anebo dokonce posměšně FIX-IT.
Jenže jiní zase tvrdí, že to vůbec není pravda, jako první prý budou hlasovat Rakušané. A mluví o AUXITu.
A pak jsou tu třetí. Podle nich je prý celé údajné hlasování o opuštění eurozóny jen ruská propaganda. Vlastně je pro ně ruskou propagandou jakákoli špatná zpráva o EU. A kdo se opováží na adresu EU říct jakoukoliv kritiku, je pro ně hned ruský agent. (Zajímavé, ruské agenty skoro nikdo nezná, ale všichni je řeší; pár agentů STB zná skoro každý, ale nikdo je neřeší.)
Ať už je ale z toho všeho pravdou či propagandou, co chce, jedno je snadno statisticky doložitelné: Finsko je na tom nyní opravdu všelijak. Finsko byla ekonomika založená na úspěchu jediné globálně významné firmy. Jakmile začala mít Nokia problémy a z vrcholových pozic ji vyštípal Apple, začala mít problémy celá země. (Jen tak mimochodem a mimo téma, to je velké varování i pro nás – i my máme několik továren, které jsou pro ekonomiku klíčové. A například samojediná Škoda Auto už léta tvoří kolem 8 % všech našich exportů. Tomu říkám nebezpečná závislost na jednom odvětví.)
Co je ale na finských problémech tak zajímavé? Nu to, že je to právě Finsko. Ještě před pár lety bylo uváděno jako vzor, jak ozdravit veřejné finance a hospodařit s přebytky státního rozpočtu. Do Finska se jezdilo za státní peníze pro inspiraci. Dnes má zázračné Finsko deficit rozpočtu zrovna jako my a rostou mu dluhy. Už není vzorem; už je příkladem toho, jak to nedělat: Finové si zvýšili platy, populace zestárla, nezaměstnanost je rekordní a konkurenceschopnost je v tahu. Něco se musí změnit. Jenže Finové se na rozdíl od Řeků pochlapili a jsou schopni svou situaci vidět realisticky. Finské veřejnosti – na rozdíl od řecké – dochází, že v tuhle chvíli dává smysl eurozónu opustit. Se slabší měnou znovu získat zpět svou konkurenceschopnost.
Pochopitelně tak jako vždy, eurooptimisté na to kontrují, že opuštění eura by byla katastrofa a že to je jen propaganda Ruska za účelem oslabení Evropy. Vážně nevím, co si o FIXITu myslí Rusko, ale vím, že finská nezaměstnanost by bez eura klesla.
Ale celá tahle diskuse je špatně, špatně a ještě jednou špatně a vůbec neměla existovat. Ve skutečnosti je jen a pouze důsledkem chyb, které udělali evropští politici v posledních letech. Před pár lety totiž ještě dávalo smysl zachránit evropskou integraci tím, že se zavčasu eurozóna rozdělí na silnější a slabší část. Pokojně, řízeně. Tak jako kdysi Československo. Sama jsem po takovém rozdělení eurozóny dlouhá léta volala, navrhovala jsem vytvoření tvrdého a měkkého eura. Jenomže je pozdě, historická šance se promeškala. Teď už se eurozóna začíná drolit živelně. Začíná se drolit i její tvrdé jádro.
Tvrdé jádro mohly představovat státy se zdravými veřejnými financemi: Německo, Lucembursko, Nizozemsko, Rakousko a Finsko. Konec. Jenomže jedinečnou šanci udržet v Evropě společnou měnu politici promeškali v hysterickém strachu, že by eurozónu snad mohlo, nedej Bože, opustit totálně zbankrotované a odepsané Řecko. Takže dnes sice máme odepsané Řecko, ale ztrácíme Finsko a Rakousko, které mělo tvořit zdravý základ. A pozor, počet voličů, kteří nechtějí euro v Německu a dalších zemích „tvrdého jádra“, pořád roste. Ve Finsku nyní nechce euro zhruba třetina voličů. Dejte jim ještě pár měsíců či let a bude jich nad 50 %. A bude po žížalkách.
Tak to totiž chodí, když se moc tlačí na pilu. Tak dlouho bylo politicky nekorektní mluvit o pokojném a řízeném rozdělení eurozóny na dvě části, až se lavina utrhla. A kdyby šlo jen o eurozónu… V Británii se bude hlasovat o setrvání v EU. Migrační vlna euroskeptikům nahrává.
Korunu celé legraci nasadil minulý týden šéf Evropské komise J.-C. Juncker, když prohlásil, že Schengen je v kómatu. A že bez Schengenu prý eurozóna nedává smysl. Nejrozumnější Junckerova hláška doposud! Má pravdu. Podmínkou úspěchu společné měny byl volný pohyb. Pohyb kapitálu, pohyb lidí. Bez Schengenu opravdu euro nemůže dlouho existovat. Pan Juncker ale pochopil, že se jeho sen o integrované Evropě hroutí, až příliš pozdě. A pochybuju, že také pochopil, že se tenhle sen hroutí jen proto, že politici nejednali včas, nerozešli se s nemocným jihem Evropy, neobětovali část svých vizí, aby zachránili vizi největší.
To je ovšem již minulost – teď je podstatnější vzít si z toho ponaučení pro budoucnost. A ponaučení zní, že je sakra špatné příliš tlačit na pilu. Ve jménu naplnění růžového snu snílků tlačit veřejnost tam, kam nechce. Politický engineering vede ke zlým koncům. Spontánní vývoj nejde zastavit. Lze ho jen usměrnit. Nelze masám říkat, že jsou hlupáci a že musí poslouchat ty „osvícené“ nahoře. Pak se veřejnost vzbouří a rozšlape i to dobré – jako třeba eurozónu s Finskem.
Tak dlouho bude menšina většinu přesvědčovat o tom, že Evropa musí být multikulturní, až se veřejnost vzbouří a začne šikanovat i dosud bezproblémové a dobře začleněné menšiny. A to jen proto, že se někdo považuje za osvíceného s právem ovládat masy, nechce ztratit tvář a kousnout do kyselého jablka. Jen proto, že politici nemají odvahu ke skutečné obraně vnějších hranic Schengenu a ke skutečné pozemní operaci na skončení války v Sýrii - i za cenu ztráty růžových ideálů o fiktivním světě, kde pravda a láska vždy nutně vítězí.
Markéta Šichtařová a Vladimír Pikora
Markéta Šichtařová
Digitální měna centrálních bank se stala realitou
V poslední době se vyrojila řada více či méně přesných či zmatených zpráv o tom, jak digitální měny centrálních bank (CBDC) začínají být uplatňovány na mezinárodním poli. To chci uvést na pravou míru.
Markéta Šichtařová
Cesta do pekla aneb zvažuje se nová daň
Nepřestává mě fascinovat, s jakým nadšením lidé volají po nových daních, aniž by si uvědomili, že napříště mohou být na řadě. Okřídlené „nesuď a nebudeš souzen“ bych parafrázovala jako „nevolej po vyšších daních a nebudeš zdaněn.“
Markéta Šichtařová
Z tohoto důvodu energie zůstanou drahé
Symbolem zeleného tažení Evropy je koncept emisních povolenek. Nebo jinak řečeno: Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem EU pro pokus o snížení emisí skleníkových plynů.
Markéta Šichtařová
Návod na opravu naší ekonomiky
Když jsme před více než třiceti lety prožívali revoluci, přáli jsme si stát se součástí západu. Západní svět pro nás představoval vzor. Něco se ovšem zvrtlo.
Markéta Šichtařová
Co se to děje s úroky?!
Už tento týden bude znovu Česká národní banka rozhodovat o nastavení jejích úrokových sazeb. A ekonomové ve svých reportech skoro o ničem jiném nemluví.
Markéta Šichtařová
Čelíme statistickému zkreslení
Počet lidí, kteří si spoří na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému, v roce 2023 klesl o 173.000 na 4,224 milionu lidí. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí.
Markéta Šichtařová
A je to tu znovu, banky mají problémy
Akciové indexy se drží na dohled rekordních maxim. Což je synonymem pro fakt, že investoři mají nasazeny růžové brýle. Je tu totiž hned několik zdrojů rizik.
Markéta Šichtařová
Hospodářský růst jde do kopru
Jako spíš „optimistická“ zpráva bylo tiskovými agenturami prezentováno oznámení, že Škoda Auto začne v Indii vyrábět malé sportovně-užitkové vozidlo SUV s délkou do čtyř metrů,
Markéta Šichtařová
Držím pěsti zemědělcům
Taky jste slyšeli tu řečnickou otázku, o co prý vlastně zemědělcům jde, když zisky mají pořád dobré?
Markéta Šichtařová
Ohrožení suverenity?
Doba covidová byla obrovským fenoménem a pokusnou laboratoří, jakou jsme si do té doby neuměli představit.
Markéta Šichtařová
Česká kritéria pro přijetí eura
V poslední době více než kdykoli dříve slýcháme od vládních představitelů volání po zahájení procesu k přijetí eura.
Markéta Šichtařová
Kvóty na ženy: Mentalita oběti
Český mediální prostor notně rozvířil nový vládní návrh o minimálním povinném zastoupení žen v radách evropských společností kótovaných na burzách v členských státech.
Markéta Šichtařová
Politický proces
Ačkoliv se o tom v českých médiích příliš neinformuje, na finančních trzích hrozí vzplanout nezvyklý typ požáru. A roznětkou by se mohla stát země, kde by to málokdo čekal. Že nejde o legraci, je vidět už nyní z opatrného chování
Markéta Šichtařová
Ptát se nebudu, nechci problémy
Léto 2018 - Venku svítí slunce. Ještě sedím v práci. Máme toho teď až nad hlavu, prý konjunktura. Tak aspoň máme pěkné prémie. Těším se na dovolenou, zase letím na Madeiru. Loni to bylo super, tak snad to bude stejné.
Markéta Šichtařová
Lekce základů ekonomie pro ministry
Dneska si dáme takové malé základy ekonomie, aneb lekci pro ministerstvo financí. Povíme si, jak působí zvyšování daní. Pokud vaše radary zaznamenaly podezření na jízlivost, jsou správně nastavené. Poslední čísla o daňovém výběru
Markéta Šichtařová
Když se spotřebitelé vzbouří k bojkotu
V demokracii vládnou volení zástupci, vzešlí ze svobodných voleb, kteří vytváří zákony prostřednictvím transparentního fóra z parlamentu.
Markéta Šichtařová
Je-libo moučného červa?
Od roku 2021 mapa chráněných území Natura 2000 v Nizozemsku vytyčuje oblasti chráněné před emisemi dusíku.
Markéta Šichtařová
Zbraně nezabíjejí
Čas od času se přihodí, že nějakému politikovi či politické straně klesnou v důsledku jejich neschopnosti preference, a tak zatouží pohonit si triko na nějakém staronovém recyklovaném tématu.
Markéta Šichtařová
Kdo je viníkem drahých potravin?
Před Vánocemi většina lidí má sklon ohlížet se, jaký byl rok předešlý a jaký bude ten budoucí. Aby ale rekapitulace byla komplexní, musíme zmínit nejen makroekonomické indikátory, ale i širší kontext.
Markéta Šichtařová
Povinné dárky ve školách jsou zlo
Nevinná dobrosrdečná iniciativa, nebo nebezpečný nemorální precedent? V základních a mnohdy i středních školách je touto dobou zvykem, že děti si musí losovat jména spolužáků, kterým povinně mají dát dárek.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 684
- Celková karma 43,34
- Průměrná čtenost 20213x
ředitelka společnosti Next Finance s.r.o., ekonomka,
spoluautorka několika bestsellerů o aktuální ekonomicko-politické realitě.
V roce 2016 vydala knihu Jak to vidí Šichtařová, aneb Co nám neřekli o imigraci, důchodech a naší budoucnosti.