Mléčné vydírání
Ale to nic, žádnou paniku, to se jen zemědělci z celé Evropy snažili Evropskou komisi a obyvatelstvo EU vydírat. Nic nového pod sluncem v evropské zemědělské politice. Protentokrát unijní zemědělce naštvalo jedno z mála rozumných zemědělských rozhodnutí za dlouhá léta: EU totiž letos na jaře zrušila evropské zemědělské kvóty na mléko, které platily už od roku 1984. Šlo o ďábelský vynález; díky kvótám se tehdy do evropského slovníku vrátily původně marxistické pojmy jako „nadprodukce“. Zemědělci byli v podstatě odměňováni za to, že mléko nevyráběli. Neboli byli placeni za to, že mohli něco produkovat, ale neprodukují.
Teď ale byly kvóty zrušené. Farmáři „smějí“ mléka vyprodukovat, kolik se jim zachce. Zvýšení nabídky navrch ještě v kombinaci s ruskými sankcemi na vývoz do Ruska logicky vede k převisu nabídky nad poptávkou a tedy k poklesu ceny. A musíte uznat, že to už jednoho naštve, když najednou dostane svobodu dojit, kolik chce, a nedostane peníze za nic. A tak zemědělci vytáhli na policii ostře nabité traktory.
Svým způsobem zemědělce za tenhle husarský kousek obdivuju. Je totiž impozantní, jak dokáží vrtět veřejným míněním. Je neuvěřitelné, že se nad bruselskými traktorovými bojůvkami skoro nikdo nepozastavuje. Že veřejnost již zemědělce začala chápat jako nějakou privilegovanou kastu. Kdyby proti policejním kordonům vytáhli zedníci sbíječky kvůli tomu, že lidé si nabrali málo hypoték a poptávka po stavebních pracích je nízká, pochybuji, že by se dočkali takového pochopení.
Řada lidí namítne, že mezi zedníky a zemědělci je rozdíl, protože zemědělci jsou na rozdíl od zedníků „strategičtí“. Jíst přeci musíme a je dobré být potravinově soběstační… Ale to je právě to kouzlo marketingu. Popravdě nevím, co nás vede k přesvědčení, že je tak životně důležité být potravinově soběstační. (Je to snad odstrašující příklad Británie na počátku druhé světové války?) K čemu to má být dobré…? Potravinově soběstační být stejně nemůžeme; na to naše zemědělství dnes prostě nemá. Snad na to mělo před rokem 1989, ale za cenu nesmyslně drahé výroby, která musela být ohromně dotovaná na úkor ostatních odvětví ekonomiky. Tahle mantra patří do jiného režimu.
Ve skutečnosti na zemědělství není nic strategičtějšího než na jakémkoliv jiném oboru lidské činnosti. Což takhle dovoz energií? Neměli bychom být soběstační s těžbou ropy? Anebo co třeba bankovnictví? Nebylo by dobré mít banky jen pod vlastním kapitálem? Jistě že nebylo! Protože zdravé banky rovná se silné banky. Tedy banky se širokým kapitálovým zázemím. A jestli chcete příklad opravdu strategického odvětví, nic lepšího než bankovnictví nevymyslíte. Jak rychle ekonomika stojí a padá s bankovnictvím, jsme mohli vidět před několika týdny na příkladu Řecka. A banku si v případě krize narychlo nevypěstujete jako okurku na zahrádce za domem, ani nevykrmíte jako čuníka ve chlívku. A přesto, že jsou banky pro existenci ekonomiky strategické až hrůza, na rozdíl od zemědělců jim stát kupodivu na ruku nejde. Přímo naopak. Tu se přemýšlí o uvalení speciální daně na banky, tu se tlačí na další pojišťovací fondy. A tak dál a dál.
Regulace může mít tisíce podob. V případě „strategických“ zemědělců regulace dává malé skupině zemědělců výhody na úkor velké skupiny spotřebitelů: Vytváří falešnou představu o privilegovanosti odvětví. Platíme zemědělcům vyšší ceny za jejich produkci. A ještě jim to nestačí, ještě jim musíme z našich daní platit dotace za to, že „dobrovolně“ sníží svou nabídku. Platím ze svých daní zemědělce i přesto, že díky potravinovým nesnášenlivostem mých dětí nemůže nikdo z mé rodiny jíst vejce, mléko ani obilí. (Namísto toho píšu knihy o bezlepkové a bezmléčné dietě. Vážně uvažuji, že si podám žádost o dotaci za to, že knihy vydám menší počet kusů, než jaká je poptávka.)
V případě minimálně srovnatelně „strategických“ bank se regulace naopak snaží malou skupinu bank znevýhodnit ve prospěch velké slupiny spotřebitelů. Na první pohled to vypadá mnohem bohuliběji. Jenomže i tenhle převrácený způsob regulace plodí mnoho špatného. Ačkoliv je míněna dobře, i ona v konečném důsledku spotřebitele vlastně poškozuje.
Namísto toho, aby někdo, kdo má hodně peněz a může je půjčovat, založil seriózní banku a poskytoval seriózní spotřebitelské úvěry, nechá se hned na začátku odradit záplavou regulace a podmínek nezbytných pro založení banky, zmizí kdesi v šedé zóně a začne partyzánsky poskytovat úvěry hraničící s lichvou. (V ekonomii se tomu říká „hlasování nohama“, tedy odchod těch, na něž se obtěžující regulace vztahuje, do neregulovaných teritorií.) Anebo jiný příklad: Stávající systém pojištění vkladů. Těžko hledat zářnější příklad takzvaného morálního hazardu. (Jako morální hazard se v ekonomii označuje situace, kdy se pojištění lidé záměrně chovají méně zodpovědně. Spoléhají totiž na to, že případné škody, které způsobí, za ně stejně zaplatí někdo jiný.) Kdysi platilo, že pokud banka zbankrotuje, střadatelé budou sice odškodněni, ale jejich spoluúčast bude 10 %. Střadatelé tak byli motivováni zapojovat svůj selský rozum a vyhýbat se pofidérním bankám nabízejícím kupříkladu na první pohled podezřele vysoký úrok. Teď však z nařízení EU byla tato spoluúčast zrušena. Jinými slovy, každý – s prominutím - vyčuránek má jisté, že může vložit peníze do sebepodezřelejší banky a nikdy o ně nepřijde, protože my ostatní mu to v případě bankrotu jeho banky zaplatíme prostřednictvím našich příspěvků do fondu pojištění vkladů. Ano – i regulace, která měla nás, bankovní klienty, ochránit, se nakonec obrací proti nám.
Bruselská regulace zkrátka nemá se s podporou spotřebitelů vůbec nic společného, ačkoliv se snaží vzbudit zdání opaku. V případě zemědělství je regulace jenom podlehnutím nátlaku. Evropská komise tím jen dala všem na vědomí, že principem, na jehož základě se v Bruselu rozhoduje, je použití hrubšího násilí. Místopředseda komise Jyrki Katainen už zemědělcům přislíbil „soubor podpůrných opatření“, což si můžeme přeložit jako asi 500 milionů eur z kapes daňových poplatníků a spotřebitelů převedených do kapes farmářů, kteří odmítli respektovat tržní zákony platící pro všechny ostatní podnikatele. Z našich kapes.
Markéta Šichtařová
Digitální měna centrálních bank se stala realitou
V poslední době se vyrojila řada více či méně přesných či zmatených zpráv o tom, jak digitální měny centrálních bank (CBDC) začínají být uplatňovány na mezinárodním poli. To chci uvést na pravou míru.
Markéta Šichtařová
Cesta do pekla aneb zvažuje se nová daň
Nepřestává mě fascinovat, s jakým nadšením lidé volají po nových daních, aniž by si uvědomili, že napříště mohou být na řadě. Okřídlené „nesuď a nebudeš souzen“ bych parafrázovala jako „nevolej po vyšších daních a nebudeš zdaněn.“
Markéta Šichtařová
Z tohoto důvodu energie zůstanou drahé
Symbolem zeleného tažení Evropy je koncept emisních povolenek. Nebo jinak řečeno: Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem EU pro pokus o snížení emisí skleníkových plynů.
Markéta Šichtařová
Návod na opravu naší ekonomiky
Když jsme před více než třiceti lety prožívali revoluci, přáli jsme si stát se součástí západu. Západní svět pro nás představoval vzor. Něco se ovšem zvrtlo.
Markéta Šichtařová
Co se to děje s úroky?!
Už tento týden bude znovu Česká národní banka rozhodovat o nastavení jejích úrokových sazeb. A ekonomové ve svých reportech skoro o ničem jiném nemluví.
Markéta Šichtařová
Čelíme statistickému zkreslení
Počet lidí, kteří si spoří na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému, v roce 2023 klesl o 173.000 na 4,224 milionu lidí. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí.
Markéta Šichtařová
A je to tu znovu, banky mají problémy
Akciové indexy se drží na dohled rekordních maxim. Což je synonymem pro fakt, že investoři mají nasazeny růžové brýle. Je tu totiž hned několik zdrojů rizik.
Markéta Šichtařová
Hospodářský růst jde do kopru
Jako spíš „optimistická“ zpráva bylo tiskovými agenturami prezentováno oznámení, že Škoda Auto začne v Indii vyrábět malé sportovně-užitkové vozidlo SUV s délkou do čtyř metrů,
Markéta Šichtařová
Držím pěsti zemědělcům
Taky jste slyšeli tu řečnickou otázku, o co prý vlastně zemědělcům jde, když zisky mají pořád dobré?
Markéta Šichtařová
Ohrožení suverenity?
Doba covidová byla obrovským fenoménem a pokusnou laboratoří, jakou jsme si do té doby neuměli představit.
Markéta Šichtařová
Česká kritéria pro přijetí eura
V poslední době více než kdykoli dříve slýcháme od vládních představitelů volání po zahájení procesu k přijetí eura.
Markéta Šichtařová
Kvóty na ženy: Mentalita oběti
Český mediální prostor notně rozvířil nový vládní návrh o minimálním povinném zastoupení žen v radách evropských společností kótovaných na burzách v členských státech.
Markéta Šichtařová
Politický proces
Ačkoliv se o tom v českých médiích příliš neinformuje, na finančních trzích hrozí vzplanout nezvyklý typ požáru. A roznětkou by se mohla stát země, kde by to málokdo čekal. Že nejde o legraci, je vidět už nyní z opatrného chování
Markéta Šichtařová
Ptát se nebudu, nechci problémy
Léto 2018 - Venku svítí slunce. Ještě sedím v práci. Máme toho teď až nad hlavu, prý konjunktura. Tak aspoň máme pěkné prémie. Těším se na dovolenou, zase letím na Madeiru. Loni to bylo super, tak snad to bude stejné.
Markéta Šichtařová
Lekce základů ekonomie pro ministry
Dneska si dáme takové malé základy ekonomie, aneb lekci pro ministerstvo financí. Povíme si, jak působí zvyšování daní. Pokud vaše radary zaznamenaly podezření na jízlivost, jsou správně nastavené. Poslední čísla o daňovém výběru
Markéta Šichtařová
Když se spotřebitelé vzbouří k bojkotu
V demokracii vládnou volení zástupci, vzešlí ze svobodných voleb, kteří vytváří zákony prostřednictvím transparentního fóra z parlamentu.
Markéta Šichtařová
Je-libo moučného červa?
Od roku 2021 mapa chráněných území Natura 2000 v Nizozemsku vytyčuje oblasti chráněné před emisemi dusíku.
Markéta Šichtařová
Zbraně nezabíjejí
Čas od času se přihodí, že nějakému politikovi či politické straně klesnou v důsledku jejich neschopnosti preference, a tak zatouží pohonit si triko na nějakém staronovém recyklovaném tématu.
Markéta Šichtařová
Kdo je viníkem drahých potravin?
Před Vánocemi většina lidí má sklon ohlížet se, jaký byl rok předešlý a jaký bude ten budoucí. Aby ale rekapitulace byla komplexní, musíme zmínit nejen makroekonomické indikátory, ale i širší kontext.
Markéta Šichtařová
Povinné dárky ve školách jsou zlo
Nevinná dobrosrdečná iniciativa, nebo nebezpečný nemorální precedent? V základních a mnohdy i středních školách je touto dobou zvykem, že děti si musí losovat jména spolužáků, kterým povinně mají dát dárek.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 684
- Celková karma 42,96
- Průměrná čtenost 20213x
ředitelka společnosti Next Finance s.r.o., ekonomka,
spoluautorka několika bestsellerů o aktuální ekonomicko-politické realitě.
V roce 2016 vydala knihu Jak to vidí Šichtařová, aneb Co nám neřekli o imigraci, důchodech a naší budoucnosti.