Uprchlíci, Řecko, terorismus: Balíček 3 v 1
Že jsou tahle tři témata mediálně vděčná, je logické. Logické ale není, že se o nich stále mluví jako o třech oddělených tématech. Ve skutečnosti totiž jde o jednu velkou spojitou nádobu. A to je hodně podstatné – protože ani jeden z problémů se nepodaří minimálně z pohledu Evropy příliš umenšit, dokud si Evropa nepřipustí jejich vzájemnou propojenost.
Vezměme to od Řecka. Diletantství v řecké kauze až zaráží. Každý, kdo jen trochu kdy zkoumal stav řecké ekonomiky, mohl a měl vědět už dávno, že Řecko musí skončit dříve či později státním bankrotem. To jen někteří dobrosrdeční a naivní politici a ekonomové, pro které je společná víra, že „láska k bližnímu a dobro musí přeci mít navrch“, roky prosazovali další a další úvěry pro Řecko, které v realitě stav řecké ekonomiky ještě zhoršovaly. Zhoršovaly jej až z vulgárně prostého důvodu: Je-li někdo předlužen do té míry, že není schopen dluh splatit, jeho situaci nemůže zlepšit navýšení jeho dluhu. (Můžete namítnout, že mezinárodní pomoc ale přeci zabrala u zemí jako Španělsko či Irsko; jenomže to bychom srovnávali nesrovnatelné. Na rozdíl od těchto zemí se totiž Řecko ocitlo ve stavu, který ekonomové označují dluhová past. Jde o to, že i kdyby Řecko dosahovalo přebytek svého rozpočtu a dluhy splácelo, dluh je již tak velký, že úroky z něj nabíhají rychleji, než je země může stíhat splácet. A tak i navzdory splátkám dluh stále sám spontánně roste a stává se nesplatitelným.)
Opakuji, že tohle všechno politici a ekonomové mohli a měli vědět. Nebylo to nic těžkého; ostatně již v roce 2011 v knize Všechno je jinak jsme společně s manželem tvrdili, že řecký bankrot je neodvratný - což nedokumentuje žádnou naši úchvatnou jasnozřivost, jen to dokumentuje, že již tehdy před čtyřmi lety bylo vše průhledně jasné. Přestože byl řecký bankrot tak jasný, všichni relevantní v Aténách, Bruselu i Frankfurtu se tvářili, že to „jako“ nevědí. Anebo ještě hůř: Možná to někteří z nich opravdu nějak záhadně nevěděli. Teď už sice vědí všichni, že Řecko půlnocí na 1. července 2015 zbankrotovalo, ale zase se pro změnu leckdo tváří, že to přeci vůůůůbec neznamená měnovou odluku.
Měnová odluka Řecka a rozpad eurozóny jsou přitom velmi reálné. Jejich pravděpodobnost již vysoce překračuje 50 %. A byla-li by řecká vláda jen trochu-trošinku prozíravá, už dávno by někde v ústraní tiše tiskla drachmy, které by jedné nepříliš vzdálené noci v kamionech rozvezla po zemi a nechala vyměnit za eurové bankovky. Podobně, jako tomu bylo při velmi hladké měnové odluce po rozdělení Československa. Tiskla by je pro každý případ, i kdyby je třeba následně neměla použít. Něco mi ale našeptává, že se to neděje. Nemám pochopitelně pro tenhle pocit žádný důkaz; je to jen obava vyvolaná tím, že řecká vláda a centrální banka až dosud projevili naprosto neuvěřitelné diletantství a neprozíravost. Znovu a zase. A právě tím se dostáváme k jádru věci.
Dojde-li k vystoupení Řecka z eurozóny, leckdo zase bude „překvapen“, byť se s tím mohlo a mělo počítat. Jenomže v tu chvíli bude mít Řecko naprosto jiné starosti než honit po svých plážích uprchlíky. Velmi ochotně je přepošle o dům dál, evropská azylová dohoda-nedohoda. Dost možná v tom může být i kus zlomyslnosti: „Když jste nám nedali další peníze, teď si s těmi uprchlíky poraďte sami, my na to kvůli vám nemáme“. Dokud se ale budeme tvářit, že Řecko vlastně žádný problém nemá a jeho vystoupení z eurozóny nehrozí, znamená to také, že se vlastně tváříme, že uprchlíci končící dnes v Řecku budou v Řecku končit i nadále (což patrně nebudou). A pokud se tváříme, že uprchlíci zakempují na řeckých plážích a do střední Evropy se nepodívají, taktéž se tím tváříme, jako že věci jako terorismus jsou „jenom“ problémem Tuniska.
Nebylo by tak nějak pro všechny zúčastněné užitečnější přestat se permanentně tvářit vyjukaně, přestat se tvářit, že Řecko to ustojí, že schengenský prostor je nenarušitelný a že mezi imigranty se žádní potenciální teroristé nevyskytují?
Markéta Šichtařová
Digitální měna centrálních bank se stala realitou
V poslední době se vyrojila řada více či méně přesných či zmatených zpráv o tom, jak digitální měny centrálních bank (CBDC) začínají být uplatňovány na mezinárodním poli. To chci uvést na pravou míru.
Markéta Šichtařová
Cesta do pekla aneb zvažuje se nová daň
Nepřestává mě fascinovat, s jakým nadšením lidé volají po nových daních, aniž by si uvědomili, že napříště mohou být na řadě. Okřídlené „nesuď a nebudeš souzen“ bych parafrázovala jako „nevolej po vyšších daních a nebudeš zdaněn.“
Markéta Šichtařová
Z tohoto důvodu energie zůstanou drahé
Symbolem zeleného tažení Evropy je koncept emisních povolenek. Nebo jinak řečeno: Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem EU pro pokus o snížení emisí skleníkových plynů.
Markéta Šichtařová
Návod na opravu naší ekonomiky
Když jsme před více než třiceti lety prožívali revoluci, přáli jsme si stát se součástí západu. Západní svět pro nás představoval vzor. Něco se ovšem zvrtlo.
Markéta Šichtařová
Co se to děje s úroky?!
Už tento týden bude znovu Česká národní banka rozhodovat o nastavení jejích úrokových sazeb. A ekonomové ve svých reportech skoro o ničem jiném nemluví.
Markéta Šichtařová
Čelíme statistickému zkreslení
Počet lidí, kteří si spoří na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému, v roce 2023 klesl o 173.000 na 4,224 milionu lidí. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí.
Markéta Šichtařová
A je to tu znovu, banky mají problémy
Akciové indexy se drží na dohled rekordních maxim. Což je synonymem pro fakt, že investoři mají nasazeny růžové brýle. Je tu totiž hned několik zdrojů rizik.
Markéta Šichtařová
Hospodářský růst jde do kopru
Jako spíš „optimistická“ zpráva bylo tiskovými agenturami prezentováno oznámení, že Škoda Auto začne v Indii vyrábět malé sportovně-užitkové vozidlo SUV s délkou do čtyř metrů,
Markéta Šichtařová
Držím pěsti zemědělcům
Taky jste slyšeli tu řečnickou otázku, o co prý vlastně zemědělcům jde, když zisky mají pořád dobré?
Markéta Šichtařová
Ohrožení suverenity?
Doba covidová byla obrovským fenoménem a pokusnou laboratoří, jakou jsme si do té doby neuměli představit.
Markéta Šichtařová
Česká kritéria pro přijetí eura
V poslední době více než kdykoli dříve slýcháme od vládních představitelů volání po zahájení procesu k přijetí eura.
Markéta Šichtařová
Kvóty na ženy: Mentalita oběti
Český mediální prostor notně rozvířil nový vládní návrh o minimálním povinném zastoupení žen v radách evropských společností kótovaných na burzách v členských státech.
Markéta Šichtařová
Politický proces
Ačkoliv se o tom v českých médiích příliš neinformuje, na finančních trzích hrozí vzplanout nezvyklý typ požáru. A roznětkou by se mohla stát země, kde by to málokdo čekal. Že nejde o legraci, je vidět už nyní z opatrného chování
Markéta Šichtařová
Ptát se nebudu, nechci problémy
Léto 2018 - Venku svítí slunce. Ještě sedím v práci. Máme toho teď až nad hlavu, prý konjunktura. Tak aspoň máme pěkné prémie. Těším se na dovolenou, zase letím na Madeiru. Loni to bylo super, tak snad to bude stejné.
Markéta Šichtařová
Lekce základů ekonomie pro ministry
Dneska si dáme takové malé základy ekonomie, aneb lekci pro ministerstvo financí. Povíme si, jak působí zvyšování daní. Pokud vaše radary zaznamenaly podezření na jízlivost, jsou správně nastavené. Poslední čísla o daňovém výběru
Markéta Šichtařová
Když se spotřebitelé vzbouří k bojkotu
V demokracii vládnou volení zástupci, vzešlí ze svobodných voleb, kteří vytváří zákony prostřednictvím transparentního fóra z parlamentu.
Markéta Šichtařová
Je-libo moučného červa?
Od roku 2021 mapa chráněných území Natura 2000 v Nizozemsku vytyčuje oblasti chráněné před emisemi dusíku.
Markéta Šichtařová
Zbraně nezabíjejí
Čas od času se přihodí, že nějakému politikovi či politické straně klesnou v důsledku jejich neschopnosti preference, a tak zatouží pohonit si triko na nějakém staronovém recyklovaném tématu.
Markéta Šichtařová
Kdo je viníkem drahých potravin?
Před Vánocemi většina lidí má sklon ohlížet se, jaký byl rok předešlý a jaký bude ten budoucí. Aby ale rekapitulace byla komplexní, musíme zmínit nejen makroekonomické indikátory, ale i širší kontext.
Markéta Šichtařová
Povinné dárky ve školách jsou zlo
Nevinná dobrosrdečná iniciativa, nebo nebezpečný nemorální precedent? V základních a mnohdy i středních školách je touto dobou zvykem, že děti si musí losovat jména spolužáků, kterým povinně mají dát dárek.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 684
- Celková karma 43,34
- Průměrná čtenost 20213x
ředitelka společnosti Next Finance s.r.o., ekonomka,
spoluautorka několika bestsellerů o aktuální ekonomicko-politické realitě.
V roce 2016 vydala knihu Jak to vidí Šichtařová, aneb Co nám neřekli o imigraci, důchodech a naší budoucnosti.