Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Jak na imigranty?

Nejsem rasista. Nejsem xenofob. Dokonce se považuji za nadprůměrně svobodomyslného člověka. A přesto se mi nelíbí, jak se Evropa postavila k tématu, který momentálně cloumá vším: k vlně imigrace.

Anebo možná nelíbí se mi to právě proto.

Abychom si rozuměli hned na začátku, z které strany Evropu napadám: Není vůči imigraci dostatečně tvrdá. Ovšem tohle konstatovat nestačí. Tak jako u mnoha diskusí podobného kalibru se mi totiž zdá, že argumenty jak „pro“, tak „proti“, jsou přinejmenším hodně povrchní, či dokonce pomýlené. Jak už to u takových témat bývá, obyčejně se vytváří dvě silné skupiny, jedna fanaticky „pro“ a druhá fanaticky „proti“, aniž by byla tolerována existence názoru jen trochu víc šťourajícího pod povrch.

Tak tedy co považuji na stávající prudké vlně imigrace za asi největší problém? Nejčastěji zaznívají slova jako „fundamentalismus“, „terorismus“ a podobně. To jistě je u některých migrantů pravda, ale současně se to jistě týká jen okrajového procenta. Spíš bych proto za největší problém viděla něco, co neváhám označit za pozitivní diskriminaci. A to přímo zářný příklad nežádoucí pozitivní diskriminace. Jde o to, že většina začíná být pod rouškou barvy kůže, politického pronásledování, či sociálního statusu ovládána menšinou. Menšina začíná programově zneužívat výdobytky civilizace, které jsou falešně označovány za práva: jako třeba „právo“ na sociální záchrannou síť. Sociální dávky jsou jistě příjemným a užitečným výdobytkem naší civilizace, ale rozhodně nejsou stejně silným „právem“, jako je třeba právo na život či právo na nedotknutelnost majetku. Nyní ovšem značný počet zástupců civilizace neevropské usoudil, že by se rád na tomhle výdobytku civilizace evropské podílel. A tito lidé se k nám hrnou, takže potom zbývá méně (sociálních dávek) na samotné rodilé Evropany.

Ano, právě o náš sociální systém jde povětšinou v první řadě. Uprchlíků jsou totiž dva typy: Uprchlíci političtí, a ekonomičtí zlatokopové. Často slyším argument, že tyhle dva exempláře od sebe nelze odlišit, a proto k nám proklouznou společně s těmi, kdo si utíkají zachránit holý život, i ti, kdo jdou jen vybrakovat evropský sociální systém. Ale tenhle argument je absolutně na hlavu postavený. Máloco jde od sebe odlišit snadněji. Když budu utíkat ze své domovské země za záchranou holého života, budu s prominutím kašlat na to, jaké dostanu sociální dávky. Bude mi stačit ke štěstí, že nebudu zastřelena. Jistě, sociální dávky mi budou vítaným přilepšením, ale nikoliv tím, co o mém útěku bude rozhodovat. Migrant, který si chce zachránit život, a který si tudíž jistě zaslouží naši altruistickou pomoc, bude ochoten v Evropě žít i tehdy, nedostane-li ani euro – či korunu. (Alternativně dostane je na první dva měsíce života.) A co víc, takový opravdu pronásledovaný člověk bude dokonce ochoten ze Somálska odejít i do jakékoliv jiné africké jen trochu svobodnější země. Opravdu upřímně tedy nerozumím tomu, proč Evropa nabízí každému běženci, že se o něj materiálně postará. Tím totiž jen vytváří novou motivaci, aby za první vlnou přišla vlna druhá, třetí a miliontá.

Ekonomičtí zlatokopové jsou pro Evropu zátěží nejen ekonomickou, ale i psychickou. To právě oni si s sebou často přinášení agresivní pocit, že mají „nárok“ na naše výdobytky. To oni jsou zdrojem strachu, který se začíná plíživě šířit Evropou. Naproti tomu uprchlíci političtí mohou být pro Evropu dokonce přínosem! Hloupé je tvrzení, že berou původnímu obyvatelstvu práci. Asi takhle: Je-li někdo, kdo neumí náš jazyk, je povětšinou nevzdělaný a spokojí se s minimální mzdou, schopný vzít práci dobře živenému a státem zaopatřenému Evropanovi, pak takový Evropan byl asi – s prominutím – výstavní hlupák, který si to jen zasloužil. Ve skutečnosti imigranti, kteří by si nenárokovali žádné sociální zaopatření, ale živili by se třeba tím, že by si otevírali restaurace, anebo by zametali ulice, by ekonomice jenom prospěli. (Koneckonců některé bohaté arabské země mají přesně na takovém mechanismu, kdy přistěhovalci pracují za minimální mzdu ve srovnání s původním obyvatelstvem, doslova vystavěné své prosperující ekonomiky.) Jen za posledních čtrnáct dnů jsem navštívila víceméně omylem tři takové podniky provozované cizinci; a všechny byly skvělé, jejich majitelé milí a vážící si zákazníka.

Evropa ale namísto toho, aby řešila odbourání motivace pro příval ekonomických zlatokopů, vymyslela jejich přerozdělení na základě kvót. Sotva si lze představit horší přehmat, který sahá přímo na suverenitu evropských zemí. Kvóty jsou totiž násilím jak vůči samotným uprchlíkům, tak vůči evropským státům. Dejme tomu, že by se nám podařilo oddělit zrno od plev a oddělit od sebe ekonomické zlatokopy a skutečné politické utečence. Následně bychom na tyto utečence použili kvóty. V čem se pak my, Evropané, budeme vlastně přesně lišit od zemí, z nichž by tito uprchlíci pocházeli? Vždyť bychom opět k těmto lidem přistupovali z pozice moci a strkali bychom je tam, kam by nechtěli. A je to samozřejmě snad ještě nebezpečnější vůči jednotlivým evropským státům, které kvóty proti jejich vůli nutí do multikulturalismu. Já opravdu neznám zemi, kde by násilně, jedním umělým politickým rozhodnutí, proběhla asimilace původního a „dovezeného“ obyvatelstva, a kde by to následně dělalo dobrotu. Namísto toho mě napadají země jako Severní Irsko (nucené promíchání politickým rozhodnutím s Angličany), ruská menšina na západě Ukrajiny (po vytvoření ukrajinského státu), stalinské nucené promíchávání jednotlivých kavkazských etnik a další a další.

Kvóty na přerozdělování uprchlíků mají ještě jeden trochu opomíjený rozměr. Totiž kam vede povinná solidarita, jsme viděli v Řecku. Nejprve všechny státy v rámci EU Řecku „povinně“ solidárně pomáhaly, aby to namísto vděku zachráněného Řecka skončilo uražeností bankrotujícího Řecka a naštvaností zbytku Evropy. Takže z této povinné solidarity nakonec všichni zchudli. A to proto, že neřešili příčinu: Evropa měla Řecko nechat zbankrotovat hned, Evropu by to stálo míň peněz i nervů, a Řekové by nestačili naakumulovat tak velký dluh a prošli by kratší krizí, která by už dneska byla za nimi. U kvót je to stejné: Tak dlouho budeme všichni povinně solidární, až to namísto vděku chráněných uprchlíků skončí uražeností importovaných zlatokopů, zchudnutím evropského sociálního zázemí a naštvaností původních evropských obyvatel. Nemluvě o kulturním pnutí.

To, co teď řeknu, je patrně politicky nekorektní. Nicméně politická korektnost mě frustruje, protože abychom byli politicky korektní, učíme sebe i své děti říkat něco jiného, než co si myslíme. Tudíž lhát. Stáváme se pokrytci a ještě jsme za to chváleni. Takže: uprchlíky je podle mého mínění třeba rozselektovat na dvě skupiny. Na ty, kteří opustili své země v obavách o život. A na ekonomické zlatokopy. Selekci je snadné provést tím, že uprchlíkům nedáme žádné výdobytky sociálních systémů, které jsou určené jen pro lidi s naším občanstvím, anebo jim je nabídneme jen na prvních pár dnů. V Evropě ponecháme jen ty, kdo jsou ochotni přistoupit na to, že se budou živit svou vlastní prací, současně deklarují, že jsou ochotni koexistovat s naší kulturou, a ani jednou neporuší zákon. Kdo z tohoto síta vypadne, patrně není politický běženec a má být nekompromisně navrácen do své původní země. Ten kdo v sítu zůstane, evidentně pomoc skutečně potřeboval, a navíc může skvěle obohatit naši vlastní ekonomiku.

To ale nestačí. Nestačí jenom odbourat motivaci, aby zlatokopové nepřicházeli k nám. Je nutné také odstranit příčinu, proč opouštějí své vlastní země. A tou příčinou je chudoba. Rozvojové země nepotřebují odpouštění dluhů; k čemu to vede, jsme viděli v Řecku (k ničemu, jen ke zhoršení). Rozvojové země potřebují pracovní příležitosti a možnosti vývozu. Že to nelze? Ale lze. Podívejte se na náš domácí podnik Pegas Nonwovens, výrobce netkaných textilií. Není to tak dlouho, co dokončil a úspěšně otevřel výrobní linku v Egyptě. Právě tento typ investic a tento typ vývozních možností chudé země potřebují. Všechny ty peníze, které evropské země chtějí dnes věnovat na sociální podporu běženců, mohou místo toho skrze své proexportní agentury věnovat na podporu domácích podniků k tomu, aby investovaly v konkrétních problémových zemích. (Ano, je to netržní řešení, což není optimální. Ale Evropa jinak než netržně myslet asi ani neumí. A když už jednou chce takový objem peněz vydat, je lepší dát je jako příspěvek na vybudování provozoven domácích podniků v chudých zemích, než je věnovat přímo uprchlíkům.) A samozřejmostí by mělo být odbourání jakýchkoliv celních a dalších obchodních bariér s chudými zeměmi. Poslat k nám beze cla banán je dobré pro obě strany; a především je to lepší, než poslat k nám teroristu s rukou nataženou pro sociální podporu.

Ovšem abychom to vzali skutečně ze všech stran, ruku na srdce: Cožpak si za tu stávající vlnu imigrantů (i oněch „skutečných politických“) nemůžeme dost i my sami? Mezi těmito lidmi je vysoký podíl uprchlíků ze Sýrie nebo ze Somálska – v obou těchto případech jsme se my, zástupci západní civilizace, pokoušeli do těchto zemí vyvézt naše pojetí demokracie a tím přispěli k občanským válkám. Neboli podíleli jsme se na zničení jejich kultur, abychom teď byli hysteričtí, že oni zničí svým přívalem kultury naše. Ještě poslední kamínek do mozaiky tedy zbývá dodat: Musíme konečně přestat vyvážet naše pojetí demokracie.

Ovšem nelžeme-si do kapsy: Ať uděláme cokoliv, dokonce i uděláme-li všechno to, co navrhuju, imigranti do Evropy v budoucnu stejně přijdou. Demografové to nejen dobře vědí, ale dokonce to už i věděli před dobrými dvaceti lety. Nízká porodnost v Evropě a vysoká porodnost ve třetím světě prostě musí časem vést k tomu, že vlna lidí z třetího světa Evropu jednou zaplaví. Jich se prostě bude rodit moc, nás málo. Oni mají vody málo, my hodně. Ale můžeme to jednak oddálit, a tedy se na to připravit, a jednak to můžeme částečně řídit, a tedy nenechat se tou vlnou úplně spláchnout.

Autor: Markéta Šichtařová | středa 17.6.2015 14:10 | karma článku: 49,02 | přečteno: 85862x
  • Další články autora

Markéta Šichtařová

Digitální měna centrálních bank se stala realitou

V poslední době se vyrojila řada více či méně přesných či zmatených zpráv o tom, jak digitální měny centrálních bank (CBDC) začínají být uplatňovány na mezinárodním poli. To chci uvést na pravou míru.

18.4.2024 v 9:56 | Karma: 32,21 | Přečteno: 1322x | Diskuse| Politická aréna - pro politiky

Markéta Šichtařová

Cesta do pekla aneb zvažuje se nová daň

Nepřestává mě fascinovat, s jakým nadšením lidé volají po nových daních, aniž by si uvědomili, že napříště mohou být na řadě. Okřídlené „nesuď a nebudeš souzen“ bych parafrázovala jako „nevolej po vyšších daních a nebudeš zdaněn.“

14.4.2024 v 15:04 | Karma: 37,89 | Přečteno: 2353x | Diskuse| Politická aréna - pro politiky

Markéta Šichtařová

Z tohoto důvodu energie zůstanou drahé

Symbolem zeleného tažení Evropy je koncept emisních povolenek. Nebo jinak řečeno: Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem EU pro pokus o snížení emisí skleníkových plynů.

6.4.2024 v 8:00 | Karma: 40,27 | Přečteno: 2201x | Diskuse| Politická aréna - pro politiky

Markéta Šichtařová

Návod na opravu naší ekonomiky

Když jsme před více než třiceti lety prožívali revoluci, přáli jsme si stát se součástí západu. Západní svět pro nás představoval vzor. Něco se ovšem zvrtlo.

27.3.2024 v 16:55 | Karma: 45,18 | Přečteno: 5298x | Diskuse| Politická aréna - pro politiky

Markéta Šichtařová

Co se to děje s úroky?!

Už tento týden bude znovu Česká národní banka rozhodovat o nastavení jejích úrokových sazeb. A ekonomové ve svých reportech skoro o ničem jiném nemluví.

20.3.2024 v 8:00 | Karma: 36,12 | Přečteno: 1932x | Diskuse| Ekonomika

Markéta Šichtařová

Čelíme statistickému zkreslení

Počet lidí, kteří si spoří na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému, v roce 2023 klesl o 173.000 na 4,224 milionu lidí. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí.

16.3.2024 v 8:00 | Karma: 46,07 | Přečteno: 11166x | Diskuse| Ekonomika

Markéta Šichtařová

A je to tu znovu, banky mají problémy

Akciové indexy se drží na dohled rekordních maxim. Což je synonymem pro fakt, že investoři mají nasazeny růžové brýle. Je tu totiž hned několik zdrojů rizik.

5.3.2024 v 8:00 | Karma: 45,16 | Přečteno: 12086x | Diskuse| Ekonomika

Markéta Šichtařová

Hospodářský růst jde do kopru

Jako spíš „optimistická“ zpráva bylo tiskovými agenturami prezentováno oznámení, že Škoda Auto začne v Indii vyrábět malé sportovně-užitkové vozidlo SUV s délkou do čtyř metrů,

1.3.2024 v 8:00 | Karma: 46,10 | Přečteno: 7813x | Diskuse| Ekonomika

Markéta Šichtařová

Držím pěsti zemědělcům

Taky jste slyšeli tu řečnickou otázku, o co prý vlastně zemědělcům jde, když zisky mají pořád dobré?

19.2.2024 v 13:15 | Karma: 47,74 | Přečteno: 11931x | Diskuse| Ekonomika

Markéta Šichtařová

Ohrožení suverenity?

Doba covidová byla obrovským fenoménem a pokusnou laboratoří, jakou jsme si do té doby neuměli představit.

15.2.2024 v 8:32 | Karma: 45,50 | Přečteno: 6891x | Diskuse| Ekonomika

Markéta Šichtařová

Česká kritéria pro přijetí eura

V poslední době více než kdykoli dříve slýcháme od vládních představitelů volání po zahájení procesu k přijetí eura.

11.2.2024 v 15:29 | Karma: 42,98 | Přečteno: 2960x | Diskuse| Ekonomika

Markéta Šichtařová

Kvóty na ženy: Mentalita oběti

Český mediální prostor notně rozvířil nový vládní návrh o minimálním povinném zastoupení žen v radách evropských společností kótovaných na burzách v členských státech.

9.2.2024 v 8:10 | Karma: 47,09 | Přečteno: 8586x | Diskuse| Ekonomika

Markéta Šichtařová

Politický proces

Ačkoliv se o tom v českých médiích příliš neinformuje, na finančních trzích hrozí vzplanout nezvyklý typ požáru. A roznětkou by se mohla stát země, kde by to málokdo čekal. Že nejde o legraci, je vidět už nyní z opatrného chování

2.2.2024 v 10:00 | Karma: 46,46 | Přečteno: 8996x | Diskuse| Ekonomika

Markéta Šichtařová

Ptát se nebudu, nechci problémy

Léto 2018 - Venku svítí slunce. Ještě sedím v práci. Máme toho teď až nad hlavu, prý konjunktura. Tak aspoň máme pěkné prémie. Těším se na dovolenou, zase letím na Madeiru. Loni to bylo super, tak snad to bude stejné.

26.1.2024 v 8:30 | Karma: 48,36 | Přečteno: 20220x | Diskuse| Ekonomika

Markéta Šichtařová

Lekce základů ekonomie pro ministry

Dneska si dáme takové malé základy ekonomie, aneb lekci pro ministerstvo financí. Povíme si, jak působí zvyšování daní. Pokud vaše radary zaznamenaly podezření na jízlivost, jsou správně nastavené. Poslední čísla o daňovém výběru

19.1.2024 v 8:00 | Karma: 46,83 | Přečteno: 9203x | Diskuse| Ekonomika

Markéta Šichtařová

Když se spotřebitelé vzbouří k bojkotu

V demokracii vládnou volení zástupci, vzešlí ze svobodných voleb, kteří vytváří zákony prostřednictvím transparentního fóra z parlamentu.

12.1.2024 v 8:00 | Karma: 47,55 | Přečteno: 19811x | Diskuse| Ekonomika

Markéta Šichtařová

Je-libo moučného červa?

Od roku 2021 mapa chráněných území Natura 2000 v Nizozemsku vytyčuje oblasti chráněné před emisemi dusíku.

5.1.2024 v 8:00 | Karma: 43,79 | Přečteno: 3499x | Diskuse| Ekonomika

Markéta Šichtařová

Zbraně nezabíjejí

Čas od času se přihodí, že nějakému politikovi či politické straně klesnou v důsledku jejich neschopnosti preference, a tak zatouží pohonit si triko na nějakém staronovém recyklovaném tématu.

26.12.2023 v 14:40 | Karma: 45,48 | Přečteno: 7207x | Diskuse| Ekonomika

Markéta Šichtařová

Kdo je viníkem drahých potravin?

Před Vánocemi většina lidí má sklon ohlížet se, jaký byl rok předešlý a jaký bude ten budoucí. Aby ale rekapitulace byla komplexní, musíme zmínit nejen makroekonomické indikátory, ale i širší kontext.

19.12.2023 v 8:00 | Karma: 42,17 | Přečteno: 3918x | Diskuse| Ekonomika

Markéta Šichtařová

Povinné dárky ve školách jsou zlo

Nevinná dobrosrdečná iniciativa, nebo nebezpečný nemorální precedent? V základních a mnohdy i středních školách je touto dobou zvykem, že děti si musí losovat jména spolužáků, kterým povinně mají dát dárek.

17.12.2023 v 21:21 | Karma: 47,63 | Přečteno: 13792x | Diskuse| Ekonomika
  • Počet článků 684
  • Celková karma 43,37
  • Průměrná čtenost 20213x
Markéta Šichtařová,

ředitelka společnosti Next Finance s.r.o., ekonomka,

spoluautorka několika bestsellerů o aktuální ekonomicko-politické realitě.

V roce 2016 vydala knihu Jak to vidí Šichtařová, aneb Co nám neřekli o imigraci, důchodech a naší budoucnosti.

Seznam rubrik

Oblíbené články