Evropu jen obtěžujeme
Jak nejsem velkým příznivcem nejrůznějších teorií spiknutí, tak mi něco říká, že se kolem nás rojí takové množství plytkých kauz o ničem, že podstata vrtění je naplněna. Což může mít dvě vysvětlení. Buď jsou tyhle pseudokauzy produktem vysoce inteligentního kalkulu, nebo produktem nebetyčné blbosti.
Tak třeba: Kdybyste si snad mysleli, že stávající mediálně propírané téma o přijímání eura je tématem podstatným, mohu vás s klidným svědomím ubezpečit, že je to téma vycucané z prsu. Tedy minimálně v tomto okamžiku a minimálně v České republice. Prezident Miloš Zeman se nechal slyšet, že příští bankovní radu ČNB najmenuje tak, aby přijala euro co nejdřív. A pravděpodobný příští guvernér Jiří Rusnok, který už má nejspíš jmenování jisté, se přidává, že prý oslabení koruny intervencemi České národní banky plánům na rychlé zavedení eura nahrávají. Média se toho chytila a téma vaří pořád dokola. Je to ale skutečně téma…?
Ve vší úctě k přání prezidenta, stačí jednoduchý propočet. Země aspirující na vstup do eurozóny musí minimálně dva roky pobývat ve zvláštním režimu směnných kurzů nazývaném ERM II. V něm nesmí kurz domácí měny posílit nebo oslabit o více než 15 % od středového určeného kurzu. Okamžikem vstupu do ERM II obyčejně měna začíná prudce posilovat; své zkušenosti s tím má například Slovensko. To by okamžitě českou ekonomiku uvrhlo do deflace, proti níž stávající bankovní rada ČNB zkouší bojovat. Jinými slovy, ČNB by k takové destabilizaci v tento okamžik nesvolila. Příští bankovní rada upravená dle přání prezidenta možná ano, jenomže funkční období prezidenta také není nekonečné. A bankovní rada se obměňuje postupně – to právě proto, aby si každý prezident nemohl výběrem bankovní rady nadiktovat svá přání.
To je ale jen jeden pohled, a to ten náš domácí. Ještě důležitější je, že veřejnosti je podsouváno, že jsme to my, kdo do eurozóny vstupuje, ale chyba lávky. My nevstupujeme vlastním rozhodnutím. My jsme milostivě přijímáni eurozónou. Je to eurozóna, kdo má poslední slovo. Ta eurozóna, která právě teď skřípe zuby nad Řeckem, kterému dochází hotovost na účtech státu do té míry, že řecká vláda už vykrádá účty polostátních společností. Nad tím Řeckem, jehož veřejnost se začíná radikalizovat a bouřit, protože jednotlivá města a vesnice jsou právě v těchto dnech paralyzované, jelikož vláda jim sebrala peníze na účtech. Nad tím Řeckem, které pravděpodobně bude první zemí, která opustí eurozónu. Pardon, vlastně druhou zemí. (Moc se o tom sice nemluví, ale svým způsobem eurozónu už na chvíli opustil Kypr, aby se do ní zase vrátil. Jakkoliv je to totiž před veřejností kamuflováno, na Kypru už před časem došlo k omezení pohybu kapitálu a zrušení směnitelnosti „kyperského eura“ za „normální eura“, což de facto znamená dočasné opuštění eurozóny. To jen tak na okraj, aby nebylo mýlky – s veřejným míněním se úspěšně vrtí nejen u nás.)
Řecko tedy asi dříve či později odejde. V Rakousku se zase sbírají podpisy za konání referenda o vystoupení země z Evropské unie. Island stáhnul svou žádost o členství v EU. Evropské společenství se zkrátka začíná drolit. A eurozóna sotva bude mít o potížistu typu Česká republika přehnaný zájem. A potenciální potížista tedy jsme. Podle čerstvého průzkumu veřejného mínění si euro nepřeje přijmout 85 procent Čechů! Který český politik by zkoušel čurat proti tak silnému větru?
A nedost na tom. Česko je potenciální potížista ještě z jednoho důvodu. Už dlouhou dobu tvrdím, že eurozóna je dvojrychlostní. Že její tvrdé jádro se čím dál víc vzdaluje „jižnímu křídlu“. Namísto toho, aby si byly země v eurozóně čím dál bližší, jsou si tedy ekonomicky stále značně nepodobné. (Což je mimochodem argumentem pro rozdělení eurozóny na dvě části.) Zatímco tvrdé jádro eurozóny celkem obstojně vybředlo z krize a daří se mu snižovat jeho rozpočtové schodky, jižní křídlo se pořád plácá v problémech. Asi každý by si přál patřit do onoho tvrdého jádra. Jenomže bohužel je to jinak. Bohužel Česká republika je tak někde „mezi“ a možná o něco blíž onomu jižnímu křídlu. Česká republika totiž loni opět svůj rozpočtový schodek navýšila. (To, že současně s tím klesnul její veřejný dluh, není žádný důsledek bravurní správy veřejných financí, ale především účetní trik, který použil na snížení veřejného dluhu takzvanou rozpočtovou rezervu. Připomeňme, že podobnými účetními triky se svými financemi se nechvalně proslavilo Řecko, které se tím pádem dostalo do eurozóny omylem.)
Který politik z eurozóny by si po řeckých zkušenostech lajsnul zvednout ruku přijetí tak proti-eurovsky naladěného a tak rozpočtově nedisciplinovaného Česka? Přestaňme si to barvit na růžovo a vykládat české veřejnosti, že přijetí eura máme ve svých rukách. Celá zpráva o „urychlených přípravách na přijetí eura“ je pseudozprávou, přijetí eura hned tak nehrozí.
Markéta Šichtařová
Digitální měna centrálních bank se stala realitou
V poslední době se vyrojila řada více či méně přesných či zmatených zpráv o tom, jak digitální měny centrálních bank (CBDC) začínají být uplatňovány na mezinárodním poli. To chci uvést na pravou míru.
Markéta Šichtařová
Cesta do pekla aneb zvažuje se nová daň
Nepřestává mě fascinovat, s jakým nadšením lidé volají po nových daních, aniž by si uvědomili, že napříště mohou být na řadě. Okřídlené „nesuď a nebudeš souzen“ bych parafrázovala jako „nevolej po vyšších daních a nebudeš zdaněn.“
Markéta Šichtařová
Z tohoto důvodu energie zůstanou drahé
Symbolem zeleného tažení Evropy je koncept emisních povolenek. Nebo jinak řečeno: Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem EU pro pokus o snížení emisí skleníkových plynů.
Markéta Šichtařová
Návod na opravu naší ekonomiky
Když jsme před více než třiceti lety prožívali revoluci, přáli jsme si stát se součástí západu. Západní svět pro nás představoval vzor. Něco se ovšem zvrtlo.
Markéta Šichtařová
Co se to děje s úroky?!
Už tento týden bude znovu Česká národní banka rozhodovat o nastavení jejích úrokových sazeb. A ekonomové ve svých reportech skoro o ničem jiném nemluví.
Markéta Šichtařová
Čelíme statistickému zkreslení
Počet lidí, kteří si spoří na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému, v roce 2023 klesl o 173.000 na 4,224 milionu lidí. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí.
Markéta Šichtařová
A je to tu znovu, banky mají problémy
Akciové indexy se drží na dohled rekordních maxim. Což je synonymem pro fakt, že investoři mají nasazeny růžové brýle. Je tu totiž hned několik zdrojů rizik.
Markéta Šichtařová
Hospodářský růst jde do kopru
Jako spíš „optimistická“ zpráva bylo tiskovými agenturami prezentováno oznámení, že Škoda Auto začne v Indii vyrábět malé sportovně-užitkové vozidlo SUV s délkou do čtyř metrů,
Markéta Šichtařová
Držím pěsti zemědělcům
Taky jste slyšeli tu řečnickou otázku, o co prý vlastně zemědělcům jde, když zisky mají pořád dobré?
Markéta Šichtařová
Ohrožení suverenity?
Doba covidová byla obrovským fenoménem a pokusnou laboratoří, jakou jsme si do té doby neuměli představit.
Markéta Šichtařová
Česká kritéria pro přijetí eura
V poslední době více než kdykoli dříve slýcháme od vládních představitelů volání po zahájení procesu k přijetí eura.
Markéta Šichtařová
Kvóty na ženy: Mentalita oběti
Český mediální prostor notně rozvířil nový vládní návrh o minimálním povinném zastoupení žen v radách evropských společností kótovaných na burzách v členských státech.
Markéta Šichtařová
Politický proces
Ačkoliv se o tom v českých médiích příliš neinformuje, na finančních trzích hrozí vzplanout nezvyklý typ požáru. A roznětkou by se mohla stát země, kde by to málokdo čekal. Že nejde o legraci, je vidět už nyní z opatrného chování
Markéta Šichtařová
Ptát se nebudu, nechci problémy
Léto 2018 - Venku svítí slunce. Ještě sedím v práci. Máme toho teď až nad hlavu, prý konjunktura. Tak aspoň máme pěkné prémie. Těším se na dovolenou, zase letím na Madeiru. Loni to bylo super, tak snad to bude stejné.
Markéta Šichtařová
Lekce základů ekonomie pro ministry
Dneska si dáme takové malé základy ekonomie, aneb lekci pro ministerstvo financí. Povíme si, jak působí zvyšování daní. Pokud vaše radary zaznamenaly podezření na jízlivost, jsou správně nastavené. Poslední čísla o daňovém výběru
Markéta Šichtařová
Když se spotřebitelé vzbouří k bojkotu
V demokracii vládnou volení zástupci, vzešlí ze svobodných voleb, kteří vytváří zákony prostřednictvím transparentního fóra z parlamentu.
Markéta Šichtařová
Je-libo moučného červa?
Od roku 2021 mapa chráněných území Natura 2000 v Nizozemsku vytyčuje oblasti chráněné před emisemi dusíku.
Markéta Šichtařová
Zbraně nezabíjejí
Čas od času se přihodí, že nějakému politikovi či politické straně klesnou v důsledku jejich neschopnosti preference, a tak zatouží pohonit si triko na nějakém staronovém recyklovaném tématu.
Markéta Šichtařová
Kdo je viníkem drahých potravin?
Před Vánocemi většina lidí má sklon ohlížet se, jaký byl rok předešlý a jaký bude ten budoucí. Aby ale rekapitulace byla komplexní, musíme zmínit nejen makroekonomické indikátory, ale i širší kontext.
Markéta Šichtařová
Povinné dárky ve školách jsou zlo
Nevinná dobrosrdečná iniciativa, nebo nebezpečný nemorální precedent? V základních a mnohdy i středních školách je touto dobou zvykem, že děti si musí losovat jména spolužáků, kterým povinně mají dát dárek.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 684
- Celková karma 43,16
- Průměrná čtenost 20213x
ředitelka společnosti Next Finance s.r.o., ekonomka,
spoluautorka několika bestsellerů o aktuální ekonomicko-politické realitě.
V roce 2016 vydala knihu Jak to vidí Šichtařová, aneb Co nám neřekli o imigraci, důchodech a naší budoucnosti.