Všichni hrajeme pyramidovou hru
Co bylo dál, si už pamatuju lehce mlhavě. Každopádně po chvíli s námi zapředl řeč jeden džentlmen. A zatímco my se pokoušeli proniknout do tajů uměleckých vod, on se pokusil proniknout do tajů vod ekonomických. Zvláště jedna jeho otázka mě fascinovala: „A proč vlastně v tý svý knížce strašíte tím, že hrajeme nějakou pyramidovou hru, když přeci už krize skončila? Před čím přesně to vlastně furt varujete?“
No jo, uvědomila jsem si, ono to vážně musí pro neekonoma vypadat podivně: Evropské akciové indexy dosáhly na svůj čtrnáctiletý (!) vrchol. Německý akciový index DAX se od začátku roku zhodnotil o 24,7 % (!). I další čísla vypadají lákavě. Česká ekonomika už (konečně) roste o 1,4 %. V zahraničí je to ještě mnohem lepší. Přední německé ekonomické instituty podstatně zvýšily svou prognózu hospodářského růstu Německa pro letošní rok ze 1,2 % na 2,0 %. To je dobrá zpráva nejen pro Německo, ale i pro ČR a Slovensko. Pokud by se data potvrzovala, i pro nás bychom museli zvýšit prognózu růstu. Tak jaképak strachy a varování, že?
Vtip je v tom, že všechna tahle čísla připomínají paní Hydru Ohavnou, která se napatlala tučnou vrstvou make-upu, pak svou fotku nechala upravit ve Photoshopu a pak se zázračně převtělila v Krásu Nesmírnou. Alternativně tomu můžeme říkat i Potěmkinova vesnice. Anebo pro to existuje i rýmovačka „navrch huj a vespod hnůj“. Zkrátka tahle výkladní skříň neodpovídá realitě. A když je něco fikcí, nikdy to nemá dlouhého trvání.
Proč jsou akcie tak vysoko? Protože finanční trhy žene vpřed očekávání dalšího tisku peněz. A k tomu šéf ECB pan Draghi ještě zdůraznil, že ECB bude pumpovat peníze do ekonomiky dle plánu až do září 2016 navzdory známkám oživení. Tohle vědomí s sebou přináší i nezvyklé chování spekulantů. Ti už pomalu nevědí, co s penězi. Opravdu. Například o německé státní dluhopisy se spekulanti doslova perou a ceny vytlačili tak vysoko, že dluhopisy mají téměř nulový výnos a brzy možná budou mít výnos záporný. Jinými slovy, spekulanti v podobě bank a pojišťoven tak budou státu platit za to, že mu smí půjčit na deset let. Na akciovém trhu je právě teď jedna ze tří největších cenových bublin za sto let, protože jen v roce 1929 a v roce 1999 při tzv. dot-com bublině byl vyšší poměr tržní ceny akcií a ročních zisků společností. Člověk nemusí být zrovna ekonom, aby si uměl odpovědět na otázku, zda je to udržitelné.
Jenomže záhadou nad záhady je, proč tenhle tisk peněz, který vešel do dějin pod vědečtěji znějícím názvem „kvantitativní uvolňování“, si centrální banky tak zamilovaly, když ani po sedmi letech v žádné zemi nepřinesl nic skutečně užitečného – tedy kromě nesmyslného vyhnání cen cenných papírů vzhůru, trestání věřitelů a vůbec trestání všech, kdo byli v minulosti zodpovědní, místo zadlužení šetřili na důchod a nyní mají nulové úroky. Mimochodem, centrální banky i my všichni se bojíme inflace, tedy stavu, kdy naspořené peníze ztrácejí svou hodnotu. Jenomže teď tu inflaci prakticky nemáme, ale naspořené peníze taktéž ztrácí svou hodnotu, když jsou úrokové sazby vědomým rozhodnutí centrálních bank záporné. Má to ale něco společného se zdravím reálné ekonomiky?
Místo aby podniky, banky, pojišťovny investovaly do svého rozvoje, místo aby pořizovaly nové technologie, posilovaly svou solventnost a stávaly se silnější, naopak se čím dál víc levně zadlužují a peníze vyhazují na spekulace na předražené cenné papíry. Dokonce dělají i takové šílenosti, že skupují své vlastní akcie jen a pouze v touze vyhnat jejich ceny na trhu ještě výš, protože vysoká cena akcie je „přeci“ nejlepším oceněním vlastníka i manažera. Kdo by se zabýval takovými prkotinami, jako je výroba, nebo nedej bože dokonce modernizace výrobních kapacit?
A do toho šílenost největší: Evropa vynalezla zbrusu novou metodu, jak „vyřešit“ dluh. Řecko bankrotovalo kvůli vysokému dluhu, tak se mu půjčilo, aby dlužilo ještě víc – a je to v cajku! Poslední zprávy řeckého statistického úřadu připouští, že loni Řecko hospodařilo rozpočtovým schodkem ve výši 3,5 % HDP oproti slibovanému schodku 1,3 % HDP a celkový dluh k HDP vrostl ze 175 na 177,1 %. Nárůst zadlužení je tedy považován za vyřešení zadlužení. Pochopí vůbec evropští věřitelé někdy, že Řecko v realitě platit dluhy jednoduše nechce, a tedy ani nikdy nebude?
Když tohle všechno namítnete ekonomickému optimistovi, ještě mu zbývá poslední eso v rukávu: „Ale kdyby to byla pravda a kdyby růst nebyl založen na modernizaci podniků, pak by v klíčových zemích světa neklesala nezaměstnanost!“ Chyba lávky. Další Potěmkinova vesnice. Například v USA, které mají s tiskem peněz bohaté zkušenosti, klesá nezaměstnanost ne proto, že by se tak skvěle podnikům dařilo, ale hlavně proto, že čím dál větší podíl lidí žije z dávek, anebo naopak v druhém extrému ze spekulací s akciemi, a vůbec se ani nepokouší práci hledat. Takzvaná míra účasti na pracovním trhu je totiž v USA nejnižší za 37 let.
Tohle všechno mi ve zkratce prolétlo hlavou, když jsem měla odpovědět na otázku, před čím to vlastně varuju. To přeci není jen akciová bublina. Protože je tu bublina i u cen dluhopisů. Není to jen Evropa. Je to i Amerika. A Čína. A je to i nebývalý veřejný dluh. Je to i tohle a tamto. A pak mi – i v tom oparu – došlo, jak to všechno vlastně správně pojmenovat jedinou větou: „Varujeme před tím, že ještě nikdy v historii se tolik nerozešel reálný a finanční svět. A protože jsme to nezažili ještě nikdy v historii, nemáme ani žádný vzor, jak to dopadne. Můžeme se jen dohadovat.“
Ten ctihodný džentlmen se zatvářil poněkud vyděšeně. Očividně váhal, zda už mám dost já nebo on. A tak jsem pro jistotu ještě rychle dodala: „Ale víte co? Nedělejte si s tím zase tolik hlavu. Ono to jednou bouchne, to ano. Ale jednak to stejně letos ještě nebude, jednak to aspoň trochu pročistí vzduch…“
Markéta Šichtařová
Digitální měna centrálních bank se stala realitou
V poslední době se vyrojila řada více či méně přesných či zmatených zpráv o tom, jak digitální měny centrálních bank (CBDC) začínají být uplatňovány na mezinárodním poli. To chci uvést na pravou míru.
Markéta Šichtařová
Cesta do pekla aneb zvažuje se nová daň
Nepřestává mě fascinovat, s jakým nadšením lidé volají po nových daních, aniž by si uvědomili, že napříště mohou být na řadě. Okřídlené „nesuď a nebudeš souzen“ bych parafrázovala jako „nevolej po vyšších daních a nebudeš zdaněn.“
Markéta Šichtařová
Z tohoto důvodu energie zůstanou drahé
Symbolem zeleného tažení Evropy je koncept emisních povolenek. Nebo jinak řečeno: Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem EU pro pokus o snížení emisí skleníkových plynů.
Markéta Šichtařová
Návod na opravu naší ekonomiky
Když jsme před více než třiceti lety prožívali revoluci, přáli jsme si stát se součástí západu. Západní svět pro nás představoval vzor. Něco se ovšem zvrtlo.
Markéta Šichtařová
Co se to děje s úroky?!
Už tento týden bude znovu Česká národní banka rozhodovat o nastavení jejích úrokových sazeb. A ekonomové ve svých reportech skoro o ničem jiném nemluví.
Markéta Šichtařová
Čelíme statistickému zkreslení
Počet lidí, kteří si spoří na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému, v roce 2023 klesl o 173.000 na 4,224 milionu lidí. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí.
Markéta Šichtařová
A je to tu znovu, banky mají problémy
Akciové indexy se drží na dohled rekordních maxim. Což je synonymem pro fakt, že investoři mají nasazeny růžové brýle. Je tu totiž hned několik zdrojů rizik.
Markéta Šichtařová
Hospodářský růst jde do kopru
Jako spíš „optimistická“ zpráva bylo tiskovými agenturami prezentováno oznámení, že Škoda Auto začne v Indii vyrábět malé sportovně-užitkové vozidlo SUV s délkou do čtyř metrů,
Markéta Šichtařová
Držím pěsti zemědělcům
Taky jste slyšeli tu řečnickou otázku, o co prý vlastně zemědělcům jde, když zisky mají pořád dobré?
Markéta Šichtařová
Ohrožení suverenity?
Doba covidová byla obrovským fenoménem a pokusnou laboratoří, jakou jsme si do té doby neuměli představit.
Markéta Šichtařová
Česká kritéria pro přijetí eura
V poslední době více než kdykoli dříve slýcháme od vládních představitelů volání po zahájení procesu k přijetí eura.
Markéta Šichtařová
Kvóty na ženy: Mentalita oběti
Český mediální prostor notně rozvířil nový vládní návrh o minimálním povinném zastoupení žen v radách evropských společností kótovaných na burzách v členských státech.
Markéta Šichtařová
Politický proces
Ačkoliv se o tom v českých médiích příliš neinformuje, na finančních trzích hrozí vzplanout nezvyklý typ požáru. A roznětkou by se mohla stát země, kde by to málokdo čekal. Že nejde o legraci, je vidět už nyní z opatrného chování
Markéta Šichtařová
Ptát se nebudu, nechci problémy
Léto 2018 - Venku svítí slunce. Ještě sedím v práci. Máme toho teď až nad hlavu, prý konjunktura. Tak aspoň máme pěkné prémie. Těším se na dovolenou, zase letím na Madeiru. Loni to bylo super, tak snad to bude stejné.
Markéta Šichtařová
Lekce základů ekonomie pro ministry
Dneska si dáme takové malé základy ekonomie, aneb lekci pro ministerstvo financí. Povíme si, jak působí zvyšování daní. Pokud vaše radary zaznamenaly podezření na jízlivost, jsou správně nastavené. Poslední čísla o daňovém výběru
Markéta Šichtařová
Když se spotřebitelé vzbouří k bojkotu
V demokracii vládnou volení zástupci, vzešlí ze svobodných voleb, kteří vytváří zákony prostřednictvím transparentního fóra z parlamentu.
Markéta Šichtařová
Je-libo moučného červa?
Od roku 2021 mapa chráněných území Natura 2000 v Nizozemsku vytyčuje oblasti chráněné před emisemi dusíku.
Markéta Šichtařová
Zbraně nezabíjejí
Čas od času se přihodí, že nějakému politikovi či politické straně klesnou v důsledku jejich neschopnosti preference, a tak zatouží pohonit si triko na nějakém staronovém recyklovaném tématu.
Markéta Šichtařová
Kdo je viníkem drahých potravin?
Před Vánocemi většina lidí má sklon ohlížet se, jaký byl rok předešlý a jaký bude ten budoucí. Aby ale rekapitulace byla komplexní, musíme zmínit nejen makroekonomické indikátory, ale i širší kontext.
Markéta Šichtařová
Povinné dárky ve školách jsou zlo
Nevinná dobrosrdečná iniciativa, nebo nebezpečný nemorální precedent? V základních a mnohdy i středních školách je touto dobou zvykem, že děti si musí losovat jména spolužáků, kterým povinně mají dát dárek.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 684
- Celková karma 43,37
- Průměrná čtenost 20213x
ředitelka společnosti Next Finance s.r.o., ekonomka,
spoluautorka několika bestsellerů o aktuální ekonomicko-politické realitě.
V roce 2016 vydala knihu Jak to vidí Šichtařová, aneb Co nám neřekli o imigraci, důchodech a naší budoucnosti.