Platit bance za to, že si do ní smím uložit peníze?!
A analogie je to neskutečně přesná. ECB se podle očekávání rozhodla bojovat s velmi nízkou inflací v eurozóně, která centrální bankéře dlouhodobě irituje, snížením své signální depozitní sazby pro banky do záporných čísel na -0,10 %. Takzvaná refinanční sazba klesla na 0,15 %. Banky tak nejen že už od nynějška nedostávají úrok za to, že si své peníze uloží u centrální banky (tedy u banky bank), ale musí jí za to dokonce platit. (Naopak k výkupům aktiv od bank známým například z USA pod označením kvantitativní uvolnění stále nedochází.) ECB se tímto krokem snaží komerční banky přinutit, aby „nesyslily“ peníze a půjčovaly je. Doufá, že když banky rozpůjčují víc peněz, víc peněz se dostane mezi podniky i spotřebitele, ti začnou víc utrácet a vyšší útraty zase vyprovokují vyšší růst cen.
Na to se můžeme dívat dvěma pohledy. Můžeme se radovat, že to je pořád lepší politika než výkupy cenných papírů od komerčních bank po americkém vzoru. Anebo to můžeme vzít za přesně opačný konec a můžeme se na to podívat očima naší analogie. Stav enormně nízké inflace v eurozóně není rozhodně něčím, co by se dalo označit za „dlouhodobý normál“. Potud dává smysl, že tento stav ECB nevyhovuje. Otázkou ovšem je, co je příčina a co je následek. Velmi zjednodušeně řečeno, ECB se v podstatě domnívá, že nízká inflace je příčinou pomalého hospodářského růstu. Proto chce vybudit zápornými úrokovými sazbami inflaci vyšší. Já se však domnívám, že nízká inflace je důsledkem pomalého hospodářského růstu, respektive že je to ještě dozvuk poslední hospodářské krize. Podobně, jako když po první světové válce docházelo v Evropě k velmi pomalému růstu cen, jelikož lidé, ještě v šoku z války, nebyli ochotni moc utrácet. Jednak neměli co, jednak i kdyby měli co utrácet, volili by po válečné zkušenosti raději škudlení na horší časy. Teprve s odstupem dvou až tří let po válce, když ekonomika už dávno rostla, začal zrychlovat také růst cen. Podobně dnes už sice ekonomika roste, protože ji táhne zejména podnikový sektor a především pak průmysl, ale lidé ještě moc neutrácí. Prozatím.
Průšvih ovšem spočívá v tom, že Evropa má taktéž svou vlastní skládku. Totiž svůj (nejen) jih. A nenarážím na jeho čistotu; narážím na jeho předluženost. ECB ale zaprvé neví, jak předluženost některých zemí řešit. Zadruhé tím, že nepřirozeně pod nulu snižuje úrokové sazby, na řešení problému s dluhem v podstatě na několik dalších let rezignuje, protože již předluženým zemím zadlužování ještě víc (nepřirozeně) zlevňuje. Za normálních okolností by někomu, kdo je zadlužen až na půdu, věřitel buď už nepůjčil, nebo by si za podstoupené riziko nechal zaplatit pekelně vysoký úrok; namísto toho úrok je nyní uměle snížen. A zatřetí ECB tento stav vysokého předlužení začala už v podstatě považovat za normální.
Normální to ale není. Na ekonomice je půvabné, že jde o systém propojených nádob. A každá nerovnováha nebo přetlak nutně časem musí vybublat někde jinde. Co jenom si myslet o šíleném stavu, kdy výnos desetiletého španělského dluhopisu poklesl pod výnos desetiletého amerického dluhopisu? Není to „zajímavé“, když zatímco americký dluhopis je kvalitní a s vysokým ratingem, o španělském se to už říct nedá? Není to ve skutečnosti spíš zvrácené než normální, že kvůli záporným úrokům ECB se země s dluhovými problémy (= problémový dlužník) financuje levněji než země s relativně zdravějšími veřejnými financemi (= celkem bezproblémový dlužník)?
Z pohledu dalších měsíců či i jednoho roku mohou spekulanti slavit. Očekávají totiž příliv levných peněz a tedy levné financování svých spekulací. Neboli růst například akcií. Z pohledu let je situace zhola odlišná. Zamaskovaná skládka bude skrytě kypět pod puklicí. Až se ekonomický růst ještě víc zrychlí, což může být otázku dvou tří let, spotřebitelé začnou víc utrácet. Cenový růst zrychlí. ECB na to zareaguje zvýšením úrokových sazeb. Náhle vysoké úrokové sazby znemožní zadluženým zemím dál si půjčovat na svůj chod. Ceny akcií a dluhopisů rychle propadnou. A dluhová krize se do některých zemí vrátí…
Markéta Šichtařová
Digitální měna centrálních bank se stala realitou
V poslední době se vyrojila řada více či méně přesných či zmatených zpráv o tom, jak digitální měny centrálních bank (CBDC) začínají být uplatňovány na mezinárodním poli. To chci uvést na pravou míru.
Markéta Šichtařová
Cesta do pekla aneb zvažuje se nová daň
Nepřestává mě fascinovat, s jakým nadšením lidé volají po nových daních, aniž by si uvědomili, že napříště mohou být na řadě. Okřídlené „nesuď a nebudeš souzen“ bych parafrázovala jako „nevolej po vyšších daních a nebudeš zdaněn.“
Markéta Šichtařová
Z tohoto důvodu energie zůstanou drahé
Symbolem zeleného tažení Evropy je koncept emisních povolenek. Nebo jinak řečeno: Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem EU pro pokus o snížení emisí skleníkových plynů.
Markéta Šichtařová
Návod na opravu naší ekonomiky
Když jsme před více než třiceti lety prožívali revoluci, přáli jsme si stát se součástí západu. Západní svět pro nás představoval vzor. Něco se ovšem zvrtlo.
Markéta Šichtařová
Co se to děje s úroky?!
Už tento týden bude znovu Česká národní banka rozhodovat o nastavení jejích úrokových sazeb. A ekonomové ve svých reportech skoro o ničem jiném nemluví.
Markéta Šichtařová
Čelíme statistickému zkreslení
Počet lidí, kteří si spoří na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému, v roce 2023 klesl o 173.000 na 4,224 milionu lidí. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí.
Markéta Šichtařová
A je to tu znovu, banky mají problémy
Akciové indexy se drží na dohled rekordních maxim. Což je synonymem pro fakt, že investoři mají nasazeny růžové brýle. Je tu totiž hned několik zdrojů rizik.
Markéta Šichtařová
Hospodářský růst jde do kopru
Jako spíš „optimistická“ zpráva bylo tiskovými agenturami prezentováno oznámení, že Škoda Auto začne v Indii vyrábět malé sportovně-užitkové vozidlo SUV s délkou do čtyř metrů,
Markéta Šichtařová
Držím pěsti zemědělcům
Taky jste slyšeli tu řečnickou otázku, o co prý vlastně zemědělcům jde, když zisky mají pořád dobré?
Markéta Šichtařová
Ohrožení suverenity?
Doba covidová byla obrovským fenoménem a pokusnou laboratoří, jakou jsme si do té doby neuměli představit.
Markéta Šichtařová
Česká kritéria pro přijetí eura
V poslední době více než kdykoli dříve slýcháme od vládních představitelů volání po zahájení procesu k přijetí eura.
Markéta Šichtařová
Kvóty na ženy: Mentalita oběti
Český mediální prostor notně rozvířil nový vládní návrh o minimálním povinném zastoupení žen v radách evropských společností kótovaných na burzách v členských státech.
Markéta Šichtařová
Politický proces
Ačkoliv se o tom v českých médiích příliš neinformuje, na finančních trzích hrozí vzplanout nezvyklý typ požáru. A roznětkou by se mohla stát země, kde by to málokdo čekal. Že nejde o legraci, je vidět už nyní z opatrného chování
Markéta Šichtařová
Ptát se nebudu, nechci problémy
Léto 2018 - Venku svítí slunce. Ještě sedím v práci. Máme toho teď až nad hlavu, prý konjunktura. Tak aspoň máme pěkné prémie. Těším se na dovolenou, zase letím na Madeiru. Loni to bylo super, tak snad to bude stejné.
Markéta Šichtařová
Lekce základů ekonomie pro ministry
Dneska si dáme takové malé základy ekonomie, aneb lekci pro ministerstvo financí. Povíme si, jak působí zvyšování daní. Pokud vaše radary zaznamenaly podezření na jízlivost, jsou správně nastavené. Poslední čísla o daňovém výběru
Markéta Šichtařová
Když se spotřebitelé vzbouří k bojkotu
V demokracii vládnou volení zástupci, vzešlí ze svobodných voleb, kteří vytváří zákony prostřednictvím transparentního fóra z parlamentu.
Markéta Šichtařová
Je-libo moučného červa?
Od roku 2021 mapa chráněných území Natura 2000 v Nizozemsku vytyčuje oblasti chráněné před emisemi dusíku.
Markéta Šichtařová
Zbraně nezabíjejí
Čas od času se přihodí, že nějakému politikovi či politické straně klesnou v důsledku jejich neschopnosti preference, a tak zatouží pohonit si triko na nějakém staronovém recyklovaném tématu.
Markéta Šichtařová
Kdo je viníkem drahých potravin?
Před Vánocemi většina lidí má sklon ohlížet se, jaký byl rok předešlý a jaký bude ten budoucí. Aby ale rekapitulace byla komplexní, musíme zmínit nejen makroekonomické indikátory, ale i širší kontext.
Markéta Šichtařová
Povinné dárky ve školách jsou zlo
Nevinná dobrosrdečná iniciativa, nebo nebezpečný nemorální precedent? V základních a mnohdy i středních školách je touto dobou zvykem, že děti si musí losovat jména spolužáků, kterým povinně mají dát dárek.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 684
- Celková karma 43,38
- Průměrná čtenost 20213x
ředitelka společnosti Next Finance s.r.o., ekonomka,
spoluautorka několika bestsellerů o aktuální ekonomicko-politické realitě.
V roce 2016 vydala knihu Jak to vidí Šichtařová, aneb Co nám neřekli o imigraci, důchodech a naší budoucnosti.