Davos padá na nos
Protože ano, už je to zase tady, startuje 44. ročník Davoského fóra. Setká se 1 500 zástupců velkých firem s desítkami politiků světa, aby prodiskutovali hlavní globální témata. Opět to bude velká show. Opět budou „vůdce globálního kapitalismu“ pronásledovat aktivisté bojující za to a ono od globálního oteplování až po rovnost žen.
Vloni patřila mezi největší témata fóra nestabilita světové ekonomiky, křehkost eurozóny a nestabilita finančního systému. Velmi obsáhle se diskutovalo, zda se má Evropa zaměřit na úsporná opatření, nebo naopak podporovat růst. Mluvilo se o rozhoření měnových válek. I o tom, jak celé kvantitativní uvolňování – rozumějme, sypání (mnohdy nekrytých) peněz do ekonomiky - může skončit katastrofálně velkou inflací.
Nesešel se od posledního Davoského fóra ani rok s rokem a ejhle, všechna tahle rizika stále trvají. Většina lidí si to sice ještě neuvědomuje, ale do měnových válek se už nenápadně zapletla dokonce i ČR. Tím, že ČNB uměle intervencemi oslabila korunu, vlastně jen následuje ty světové centrální banky, které se snaží pomoci své ekonomice na úkor jiných ekonomik. Vyspělé země mezi sebou už neválčí s využitím tanků a děl. Do svých spojenců se pouští ekonomicky, ačkoli jejich centrální bankéři jakoukoli měnovou válku popírají a místo toho mluví eufemisticky třeba o „plnění inflačního cíle“.
Je vůbec nějaká šance, že by poprvé v historii fórum skončilo jasnými závěry a přínosy pro svět? Tedy míněno kromě vágních varování, že krize ještě neskončila? Sotva. Fóra podnikatelů s politiky jsou zbytečná. Jedni z nich tam jsou navíc. Bez politiků by na nich ale nebyla média. A bez podnikatelů peníze. Ti první chtějí to druhé a ti druzí to první. O tom je celá tahle show.
Loňské jednání bylo totiž evidentně pro kočku. Chci říct, že ekonomiku správným směrem nenakopla. Ale nutno přiznat, že v jednom má organizátor akce pravdu. Totiž právě v oné nedávno zveřejněné studii, která tvrdí, že finanční krize ještě nebyla překonána a může znovu udeřit. Taky aby ne. Stačí se podívat na pár na první pohled nenápadných, ale zato varovných indikátorů. Například na to, jak rychle rostou jednodenní úrokové sazby v eurozóně. Například jednodenní sazba EURIBOR je dvakrát vyšší než před dvěma měsíci. Tenhle plíživý nárůst ukazuje, že bankám v eurozóně už zase dochází likvidita. Neboli že situace na evropském mezibankovním trhu opět přituhuje.
Zlepšení situace v Evropě je jen optické. Banky dostaly od ECB záchranné úvěry přesahující 1 bilion eur. Ty už postupně skoro z poloviny splatily a nyní je čeká druhá polovina. Na tu už ale nemají tolik času ani sil. Nic se od počátku krize nevyřešilo. Jen se poměrně úspěšně načas problémy Evropy schovaly pod koberec. Léčí se symptomy, nikoli příčiny krize. A strach o přežití eura se ještě vrátí. Problém s předlužením Evropy se stále vrací jako bumerang.
Nevím nevím, jestli v téhle situaci je rozumné utrácet peníze za cesty do Davosu. Možná by ve světle posledních poznatků vědců z Marylandu bylo levnější, aby politici hromadně slupli viagru. A třeba pak naši situaci pochopí.
Markéta Šichtařová
Indoktrinace postupuje
Pokud máte alespoň mírný sklon ke konzervativismu, nejspíš jste se už v posledních letech setkali s tím, že vás někdo označil za extrémistu. Anebo vám někdo řekl, že se radikalizujete.
Markéta Šichtařová
Digitální měna centrálních bank se stala realitou
V poslední době se vyrojila řada více či méně přesných či zmatených zpráv o tom, jak digitální měny centrálních bank (CBDC) začínají být uplatňovány na mezinárodním poli. To chci uvést na pravou míru.
Markéta Šichtařová
Cesta do pekla aneb zvažuje se nová daň
Nepřestává mě fascinovat, s jakým nadšením lidé volají po nových daních, aniž by si uvědomili, že napříště mohou být na řadě. Okřídlené „nesuď a nebudeš souzen“ bych parafrázovala jako „nevolej po vyšších daních a nebudeš zdaněn.“
Markéta Šichtařová
Z tohoto důvodu energie zůstanou drahé
Symbolem zeleného tažení Evropy je koncept emisních povolenek. Nebo jinak řečeno: Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem EU pro pokus o snížení emisí skleníkových plynů.
Markéta Šichtařová
Návod na opravu naší ekonomiky
Když jsme před více než třiceti lety prožívali revoluci, přáli jsme si stát se součástí západu. Západní svět pro nás představoval vzor. Něco se ovšem zvrtlo.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Má přejít česká ekonomika na válečný režim? Doba míru je pryč, říká Pojar
Vysíláme Britský premiér Rishi Sunak nedávno oznámil, že jeho vláda uvede zbrojní průmysl do válečného...
Každý druhý učitel v Německu zažívá ve třídách násilí. Brutalita na školách roste
Premium Německý učitel se stává docela riskantní profesí. Násilí se stává stále běžnější částí vyučování a...
Biden nečekaně kývl na předvolební debatu. Kdykoli kdekoli, říká Trump
Americký prezident Joe Biden se v pátek nechal slyšet, že by chtěl do debaty se svým předchůdcem...
USA mění systém pomoci Ukrajině: už ne sklad, ale zbraně přímo ze zbrojovek
USA chystají dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině v přepočtu za více než 140 miliard...
RECEPČNÍ
Quality Hotel Brno Exhibition Centre
Jihomoravský kraj
nabízený plat:
30 550 - 30 550 Kč
- Počet článků 685
- Celková karma 43,36
- Průměrná čtenost 20184x
ředitelka společnosti Next Finance s.r.o., ekonomka,
spoluautorka několika bestsellerů o aktuální ekonomicko-politické realitě.
V roce 2016 vydala knihu Jak to vidí Šichtařová, aneb Co nám neřekli o imigraci, důchodech a naší budoucnosti.