Je bitcoin podvod století?
No ano, automatické přejímání všeho, co se kde napíše, je tak lákavé. A já mám silné podezření, že příštím vejlupkem, který vytře zraky našim omezeným obzorům, bude… Ale víte co? Schválně hádejte sami: Podle statistik Google se o to počátkem srpna 2013 nejvíce zajímali Estonci, pak Američané, pak Finové a na čtvrtém místě byli Češi. Hned před pátými Rusy. Co to asi je?
No dobře no, já vím, že to víte, protože tenhle text má nějaký nadpis… Špatná otázka. Tak tedy jinak. Není to fascinující, že elektronická měna bitcoin je pro Čechy tak fascinující…? Pročpak asi? Znamená to snad, že je v ČR nejvíc technologických nadšenců? Nebo snad nejvíc spekulantů? Anebo snad nejvíc zájemců o praní špinavých peněz…?
Ať tak či onak, bitcoin má neskutečnou kliku. Asi jako když nesnášíte mráz, ale osud vás zavane na severní pól – a tam cestou na sáních potkáte v pustině postavenou saunu. Bitcoinu totiž spadnul do klína ten nejlepší možný marketing: Kypr. Když byly na Kypru zmraženy vklady v bankách, i ti největší důvěřivci najednou pochopili, že o peníze – překvapivě – mohou přijít. Jedno, zda bydlí v eurozóně, USA, či Japonsku. Že se může přihodit, že střadatele nebudou chtít o jejich úspory okrást jen obvyklí lapkové a podvodníci, ale také politici, kteří stiskem klávesy zkonfiskují vklady. Anebo třeba centrální banky, které tisknou v podstatě ničím nekryté peníze dnes už prakticky po celém světě, takže si tak nanejvýš můžeme házet korunou, zda inflace přijde za rok nebo až za dva. A jakmile to střadatelé pochopili, nečekali. Zasedli ke klávesnicím a začali hledat… bitcoin.
A tak se přihodilo, že díky geniálnímu, nikým neplánovanému marketingu, bylo možno na bitcoinu pohádkově zbohatnout. Ještě počátkem března se jeho kurz pohyboval jen kolem 33 dolarů. Počátkem dubna jsme už byli na 93 dolarech. A 10. dubna to bylo 230 dolarů! Kde jinde lze za necelých šest týdnů vydělat skoro osminásobek? Správně, jen tam, kde existuje spekulativní bublina. Takže netrvalo dlouho a kurz bitcoinu se zřítil - jenomže už zase roste. To dá tedy rozum, že bitcoin budí vášně. A kdo by to byl řekl, on budí vášně dokonce i v takové Evropské centrální bance. Mezi námi, ECB se bitcoinu bojí jako většina koček vody. Ve svých dokumentech dokonce brojí, že bitcoin by prý mohl být pyramidovou hrou. (Ovšem ať jsem její argumenty zkoumala zleva zprava, nějak se mi nepozdávají - spíš se mi zdá, že jediným cílem ECB je bitcoinem strašit. Protože čím víc se bude bitcoin využívat, tím menší vliv budou centrální banky mít.)
Ne, nemyslím, že je bitcoin pyramidovou hrou. Otázka zní jinak. Není náhodou bitcoin tak trochu – spíš neúmyslným – „podvodem“?
Úspěch bitcoinu totiž spočívá v několika jeho vlastnostech. Zatímco běžné měny jsou emitované státem, bitcoin není. Bitcoin nezná hranice. Dosud není i přes objevující se snahy nikterak regulován. A co víc – ono je hodně těžké ho regulovat. Bitcoin v porovnání s „normálními“ penězi nabízí anonymitu. A je založen na šifrovacím mechanismu a algoritmu, díky němuž nelze použít bitcoin, který vlastní někdo jiný. Nebudu zabíhat do detailů, ale klíčové je, že díky tomuto algoritmu se do oběhu uvolňuje předem známý objem peněz. Už dnes je tak známo, že v roce 2040 bude v oběhu 21 milionů bitcoinů. A to vede řadu lidí k domněnce, že se jedná o neinflační měnu. Což podle jejich názoru v dnešním světě vůůůbec není k zahození.
Jenomže já tvrdím, že to není pravda. Zatím bitcoin inflační není. Ale technicky vzato jednou může být. Fakt, že jednotlivé zdroje od sebe navzájem opisují věty o neinflačnosti, ještě nic neznamená. Znamená to právě a jen zúžení našeho obzoru a nepřemýšlení. Názor, že bitcoin nemůže být inflační, totiž vychází z nepochopení, co to jsou peníze.
Stačí, aby tu byla první banka, která bude bitcoiny dál půjčovat a inflace technicky vzato může vzniknout. Jistě, můžete namítnout, že existence bitcoinových bank není možná, protože podstatou bitcoinového algoritmu je, že stejný bitcoin vlastněný jedním člověkem nelze použit podruhé, tedy nelze jej půjčit. Ale chyba lávky. Právě že to „nejde“ a současně jde. Peníze totiž nemusí mít podobu jen mincí, bankovek, nebo souborů na počítači. Peníze mohou mít podobu i právních závazků. Opět nebudu zabíhat do detailů a dávat návod, jak na to; nicméně aby bylo možno bitcoin půjčit, stačí, že klient bitcoinové banky bance „předá“ své bitcoiny a dostane zpět právní závazek, že mu je banka jednoho dne vrátí. Bitcoiny, které v tu chvíli bude banka vlastnit, pak může podobným mechanismem poslat dál. V tu chvíli v bitcoinovém světě začne existovat něco, čemu se říká endogenní peníze, algoritmus nealgoritmus. Neboli, může začít existovat bitcoinová inflace.
S bitcoinem je to zkrátka jako se všemi evolučními pokusy. Mnohé z nich se mohou vydařit. A mnohé se mohou ukázat být slepou vývojovou větví, něco jako neandrtálci. Bude bitcoin neandrtálcem? Stane se proti všem naivním vírám inflační? Nelze ještě odpovědět. Protože tak jako v evoluci vždy patrně rozhodne náhoda. Každopádně ale mysleme vlastní hlavou a nevěřme všemu, co se kde šustne: Otevřené jsou pro bitcoin cesty obě.
(Kratší verze tohoto textu byla originálně napsána pro Literární noviny.)
Markéta Šichtařová
Digitální měna centrálních bank se stala realitou
V poslední době se vyrojila řada více či méně přesných či zmatených zpráv o tom, jak digitální měny centrálních bank (CBDC) začínají být uplatňovány na mezinárodním poli. To chci uvést na pravou míru.
Markéta Šichtařová
Cesta do pekla aneb zvažuje se nová daň
Nepřestává mě fascinovat, s jakým nadšením lidé volají po nových daních, aniž by si uvědomili, že napříště mohou být na řadě. Okřídlené „nesuď a nebudeš souzen“ bych parafrázovala jako „nevolej po vyšších daních a nebudeš zdaněn.“
Markéta Šichtařová
Z tohoto důvodu energie zůstanou drahé
Symbolem zeleného tažení Evropy je koncept emisních povolenek. Nebo jinak řečeno: Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem EU pro pokus o snížení emisí skleníkových plynů.
Markéta Šichtařová
Návod na opravu naší ekonomiky
Když jsme před více než třiceti lety prožívali revoluci, přáli jsme si stát se součástí západu. Západní svět pro nás představoval vzor. Něco se ovšem zvrtlo.
Markéta Šichtařová
Co se to děje s úroky?!
Už tento týden bude znovu Česká národní banka rozhodovat o nastavení jejích úrokových sazeb. A ekonomové ve svých reportech skoro o ničem jiném nemluví.
Markéta Šichtařová
Čelíme statistickému zkreslení
Počet lidí, kteří si spoří na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému, v roce 2023 klesl o 173.000 na 4,224 milionu lidí. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí.
Markéta Šichtařová
A je to tu znovu, banky mají problémy
Akciové indexy se drží na dohled rekordních maxim. Což je synonymem pro fakt, že investoři mají nasazeny růžové brýle. Je tu totiž hned několik zdrojů rizik.
Markéta Šichtařová
Hospodářský růst jde do kopru
Jako spíš „optimistická“ zpráva bylo tiskovými agenturami prezentováno oznámení, že Škoda Auto začne v Indii vyrábět malé sportovně-užitkové vozidlo SUV s délkou do čtyř metrů,
Markéta Šichtařová
Držím pěsti zemědělcům
Taky jste slyšeli tu řečnickou otázku, o co prý vlastně zemědělcům jde, když zisky mají pořád dobré?
Markéta Šichtařová
Ohrožení suverenity?
Doba covidová byla obrovským fenoménem a pokusnou laboratoří, jakou jsme si do té doby neuměli představit.
Markéta Šichtařová
Česká kritéria pro přijetí eura
V poslední době více než kdykoli dříve slýcháme od vládních představitelů volání po zahájení procesu k přijetí eura.
Markéta Šichtařová
Kvóty na ženy: Mentalita oběti
Český mediální prostor notně rozvířil nový vládní návrh o minimálním povinném zastoupení žen v radách evropských společností kótovaných na burzách v členských státech.
Markéta Šichtařová
Politický proces
Ačkoliv se o tom v českých médiích příliš neinformuje, na finančních trzích hrozí vzplanout nezvyklý typ požáru. A roznětkou by se mohla stát země, kde by to málokdo čekal. Že nejde o legraci, je vidět už nyní z opatrného chování
Markéta Šichtařová
Ptát se nebudu, nechci problémy
Léto 2018 - Venku svítí slunce. Ještě sedím v práci. Máme toho teď až nad hlavu, prý konjunktura. Tak aspoň máme pěkné prémie. Těším se na dovolenou, zase letím na Madeiru. Loni to bylo super, tak snad to bude stejné.
Markéta Šichtařová
Lekce základů ekonomie pro ministry
Dneska si dáme takové malé základy ekonomie, aneb lekci pro ministerstvo financí. Povíme si, jak působí zvyšování daní. Pokud vaše radary zaznamenaly podezření na jízlivost, jsou správně nastavené. Poslední čísla o daňovém výběru
Markéta Šichtařová
Když se spotřebitelé vzbouří k bojkotu
V demokracii vládnou volení zástupci, vzešlí ze svobodných voleb, kteří vytváří zákony prostřednictvím transparentního fóra z parlamentu.
Markéta Šichtařová
Je-libo moučného červa?
Od roku 2021 mapa chráněných území Natura 2000 v Nizozemsku vytyčuje oblasti chráněné před emisemi dusíku.
Markéta Šichtařová
Zbraně nezabíjejí
Čas od času se přihodí, že nějakému politikovi či politické straně klesnou v důsledku jejich neschopnosti preference, a tak zatouží pohonit si triko na nějakém staronovém recyklovaném tématu.
Markéta Šichtařová
Kdo je viníkem drahých potravin?
Před Vánocemi většina lidí má sklon ohlížet se, jaký byl rok předešlý a jaký bude ten budoucí. Aby ale rekapitulace byla komplexní, musíme zmínit nejen makroekonomické indikátory, ale i širší kontext.
Markéta Šichtařová
Povinné dárky ve školách jsou zlo
Nevinná dobrosrdečná iniciativa, nebo nebezpečný nemorální precedent? V základních a mnohdy i středních školách je touto dobou zvykem, že děti si musí losovat jména spolužáků, kterým povinně mají dát dárek.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 684
- Celková karma 43,35
- Průměrná čtenost 20213x
ředitelka společnosti Next Finance s.r.o., ekonomka,
spoluautorka několika bestsellerů o aktuální ekonomicko-politické realitě.
V roce 2016 vydala knihu Jak to vidí Šichtařová, aneb Co nám neřekli o imigraci, důchodech a naší budoucnosti.