Chybí nám sebevědomí
-„Co jste se dneska učili?“
-„Že když přijde paní učitelka do třídy, máme se postavit.“
-„A co ještě?“
-„Že když chceme promluvit, máme se přihlásit.“
-„A ještě něco?“
-„Že se paní učitelka oslovuje paní učitelka.“
Aha. Tak tedy první den ve škole se děti učí, jak se postavit do pozoru a jak správně salutovat, paní, ano, paní. Jak příznačné. A jak svým způsobem dokonalé – dokonale to propracovaný systém, jak člověka zdeformovat.
Potíž je v tom, že my, lidstvo, civilizace, jsme zkažení. Když se narodíme, nacházíme se na prahu pomyslného ráje. Nemáme řádné mantinely. Jako miminka se chováme tak, jak sami chceme a cítíme. Jenomže pak to začne: „Nebreč, to hodné děti nedělají.“ „Ne, nepochovám tě, protože bych tě rozmazlila.“ „Musíš se učit.“ „Musíš poslouchat.“ „Musíš být hodný.“ „Musíš…“
Jsme válcování konvencemi. Učíme se jednat ne tak, jak je nám přirozené, jak sami chceme, ale tak, jak chtějí ti ostatní. Nepřizpůsobujeme se svým vlastním ideálům; přizpůsobujeme se ideálům těch ostatních. Jsme vychovávání v hluboké víře, že „správné“ je přejímat cizí autority, ať už to je vláda nebo pan profesor ten a onen. Že je „správné“ nezpochybňovat ustálené zvyklosti: Jako že nepohostit třeba i nečekanou návštěvu je totální faux pas, že starší má vždy pravdu, že média říkají pravdu. Že co je psáno, to je dáno. Že paní učitelce a lékaři se nikdy neodporuje.
A tak dokonale zpracovaní všemi těmi propagandami, polopravdami a pověstmi si sedáme ještě jako tvárné děti, později jako jen o něco méně tvární náctiletí, do školních lavic. Salutujeme, ehm, chci říct, hlásíme se, když chceme promluvit, a stavíme se do pozoru před každou „autoritou“ která vejde do dveří. Autorita tu není dána žádným osobním charismatem, žádnou úctou před znalostmi paní učitelky, ale jen a pouze jejím titulem: „paní učitelka“. Nepřemýšlí se nad tím. Prostě to tak je. Proč? Protože to tak vždycky bylo, už když naše rodiče chodili do školy – a byli snad kvůli tomu horší lidé?
Horší jistě ne. Ale méně šťastní ano. Generace dnešních dospělých odnaučená myslet a naučená poslouchat rozhodně není generací svobodnou. Myslím vnitřně svobodnou, tedy šťastnou.
Řeknu vám jeden příklad za všechny. Povídala jsem si tuhle s jedním šedesátníkem. Zavedl řeč na prezidentskou volbu. Po svém plamenném monologu na téma „jak-jsou-všichni-ti-kandidáti-nanic“ se na okamžik zamyslel a pak prohlásil: „Jedinej, kdo má nějaký rozumný názory, je snad ten Franz… No jo, ale toho volit nemůžu, dyť co by tomu ve světě řekli, jak vypadá?“
Ne, nechci teď říkat ani slovo o prezidentské volbě a už vůbec nechci říkat cokoliv o kterémkoliv kandidátovi; podstatné je něco úplně jiného: Můžeme rozumově nesouhlasit s něčími názory. Nebo s nimi rozumově souhlasit. Nebo nechat rozum doma a mít někoho srdcem rádi. Anebo můžeme někoho ze srdce nesnášet, protože si s ním prostě osobně nesedneme. To je fuk. Ale je to náš názor, nebo náš pocit. A podle něho se rozhodujeme a řídíme své činy. A pak je všechno v pořádku.
Jenomže ten pán prohlásil: „Co by tomu ve světě řekli, jak vypadá?“ Neřekl něco jako: „Mně se ten šašek počmáranej nelíbí“. Cítíte ten rozdíl? On své jednání opírá o předpokládané cizí názory nebo cizí pocity. Bojí se, že by se mu snad svět za jeho volbu posmíval. Jedná ne podle svých pocitů, ale tak, jak předpokládá, že se od něj žádá. A to už není v pořádku.
Není to v pořádku, protože ten pán není ve svém jednání svobodný. Staví si sám sobě vnitřní mantinely. Nepochybuji, že s takovým vnitřním sešněrováním nemůže být ani šťastný.
Ale chápu ho. Ve škole ho to tak prostě naučili.
(Kratší verze tohoto textu byla originálně napsána pro Literární noviny.)
Markéta Šichtařová
Digitální měna centrálních bank se stala realitou
V poslední době se vyrojila řada více či méně přesných či zmatených zpráv o tom, jak digitální měny centrálních bank (CBDC) začínají být uplatňovány na mezinárodním poli. To chci uvést na pravou míru.
Markéta Šichtařová
Cesta do pekla aneb zvažuje se nová daň
Nepřestává mě fascinovat, s jakým nadšením lidé volají po nových daních, aniž by si uvědomili, že napříště mohou být na řadě. Okřídlené „nesuď a nebudeš souzen“ bych parafrázovala jako „nevolej po vyšších daních a nebudeš zdaněn.“
Markéta Šichtařová
Z tohoto důvodu energie zůstanou drahé
Symbolem zeleného tažení Evropy je koncept emisních povolenek. Nebo jinak řečeno: Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem EU pro pokus o snížení emisí skleníkových plynů.
Markéta Šichtařová
Návod na opravu naší ekonomiky
Když jsme před více než třiceti lety prožívali revoluci, přáli jsme si stát se součástí západu. Západní svět pro nás představoval vzor. Něco se ovšem zvrtlo.
Markéta Šichtařová
Co se to děje s úroky?!
Už tento týden bude znovu Česká národní banka rozhodovat o nastavení jejích úrokových sazeb. A ekonomové ve svých reportech skoro o ničem jiném nemluví.
Markéta Šichtařová
Čelíme statistickému zkreslení
Počet lidí, kteří si spoří na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému, v roce 2023 klesl o 173.000 na 4,224 milionu lidí. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí.
Markéta Šichtařová
A je to tu znovu, banky mají problémy
Akciové indexy se drží na dohled rekordních maxim. Což je synonymem pro fakt, že investoři mají nasazeny růžové brýle. Je tu totiž hned několik zdrojů rizik.
Markéta Šichtařová
Hospodářský růst jde do kopru
Jako spíš „optimistická“ zpráva bylo tiskovými agenturami prezentováno oznámení, že Škoda Auto začne v Indii vyrábět malé sportovně-užitkové vozidlo SUV s délkou do čtyř metrů,
Markéta Šichtařová
Držím pěsti zemědělcům
Taky jste slyšeli tu řečnickou otázku, o co prý vlastně zemědělcům jde, když zisky mají pořád dobré?
Markéta Šichtařová
Ohrožení suverenity?
Doba covidová byla obrovským fenoménem a pokusnou laboratoří, jakou jsme si do té doby neuměli představit.
Markéta Šichtařová
Česká kritéria pro přijetí eura
V poslední době více než kdykoli dříve slýcháme od vládních představitelů volání po zahájení procesu k přijetí eura.
Markéta Šichtařová
Kvóty na ženy: Mentalita oběti
Český mediální prostor notně rozvířil nový vládní návrh o minimálním povinném zastoupení žen v radách evropských společností kótovaných na burzách v členských státech.
Markéta Šichtařová
Politický proces
Ačkoliv se o tom v českých médiích příliš neinformuje, na finančních trzích hrozí vzplanout nezvyklý typ požáru. A roznětkou by se mohla stát země, kde by to málokdo čekal. Že nejde o legraci, je vidět už nyní z opatrného chování
Markéta Šichtařová
Ptát se nebudu, nechci problémy
Léto 2018 - Venku svítí slunce. Ještě sedím v práci. Máme toho teď až nad hlavu, prý konjunktura. Tak aspoň máme pěkné prémie. Těším se na dovolenou, zase letím na Madeiru. Loni to bylo super, tak snad to bude stejné.
Markéta Šichtařová
Lekce základů ekonomie pro ministry
Dneska si dáme takové malé základy ekonomie, aneb lekci pro ministerstvo financí. Povíme si, jak působí zvyšování daní. Pokud vaše radary zaznamenaly podezření na jízlivost, jsou správně nastavené. Poslední čísla o daňovém výběru
Markéta Šichtařová
Když se spotřebitelé vzbouří k bojkotu
V demokracii vládnou volení zástupci, vzešlí ze svobodných voleb, kteří vytváří zákony prostřednictvím transparentního fóra z parlamentu.
Markéta Šichtařová
Je-libo moučného červa?
Od roku 2021 mapa chráněných území Natura 2000 v Nizozemsku vytyčuje oblasti chráněné před emisemi dusíku.
Markéta Šichtařová
Zbraně nezabíjejí
Čas od času se přihodí, že nějakému politikovi či politické straně klesnou v důsledku jejich neschopnosti preference, a tak zatouží pohonit si triko na nějakém staronovém recyklovaném tématu.
Markéta Šichtařová
Kdo je viníkem drahých potravin?
Před Vánocemi většina lidí má sklon ohlížet se, jaký byl rok předešlý a jaký bude ten budoucí. Aby ale rekapitulace byla komplexní, musíme zmínit nejen makroekonomické indikátory, ale i širší kontext.
Markéta Šichtařová
Povinné dárky ve školách jsou zlo
Nevinná dobrosrdečná iniciativa, nebo nebezpečný nemorální precedent? V základních a mnohdy i středních školách je touto dobou zvykem, že děti si musí losovat jména spolužáků, kterým povinně mají dát dárek.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 684
- Celková karma 43,35
- Průměrná čtenost 20213x
ředitelka společnosti Next Finance s.r.o., ekonomka,
spoluautorka několika bestsellerů o aktuální ekonomicko-politické realitě.
V roce 2016 vydala knihu Jak to vidí Šichtařová, aneb Co nám neřekli o imigraci, důchodech a naší budoucnosti.