„Černý pátek“ finančních trhů na spadnutí
Ano, výraz „nerovnováha“ je asi tím nejvýstižnějším. Je klíčem k tomu, abychom pochopili, čeho se v příštím roce můžeme dočkat. Je totiž podstatné uvědomit si – a je to podstatné pro jednotlivce z pohledu spravování jejich úspor, podniků z pohledu řízení jejich investic, i států a centrálních bank z pohledu řízení hospodářských politik – že stav dnešního finančního světa je bezprecedentní. Statistiky jasně ukazují, v jakém útlumu je HDP, jak slabá je poptávka domácností, jak klesají maloobchodní tržby, i jak vysoká je nezaměstnanost. A současně pozorujeme, jak navzdory slabosti evropské ekonomiky sílí euro a rostou ceny akcií.
To jinými slovy znamená, že reálná ekonomika (výroba, spotřeba, nezaměstnanost) se nebývale vzdálila od finanční stránky ekonomiky (devizový kurz, ceny akcií, dluhopisů, komodit či drahých kovů). Tedy obě stránky ekonomiky jsou v nesouladu. Tento podivný stav je umožněn jen a pouze tím, že centrální banky lijí do ekonomik velké množství peněz – platí to jak o americkém Fedu, tak o evropské ECB. Fed sice sype na finanční trh peněz víc, než ECB, zato jsou tyto peníze alespoň kryté. ECB sype na trh peníze prostřednictvím výkupu dluhopisů, jejichž hodnota je velmi nízká, takže část takto uvolněných peněz není krytá. Obojí je tedy problematické. A obojí je špatně; historie naprosto jasně ukazuje, že dříve či později takové chování musí vést k inflaci.
Říkám „dříve či později“ – tedy inflace nemusí přijít už v roce 2013. Mezi tím, kdy centrální banky nasypou (ne)kryté peníze do oběhu, a mezi tím, než se objeví inflace, totiž existuje ještě jeden mezistupeň, a právě ten dnes pozorujeme. Ten mezistupeň má totiž podobu právě onoho vzájemného rozejití se finančních trhů a reálné ekonomiky. Peníze levně nasypané do ekonomiky totiž musí být někde „zaparkovány“; to „někde“ znamená na finančním trhu. Prostě finanční instituce, které se k levným penězům levně dostanou, je musí někde investovat. To znamená, nakupují za ně akcie, dluhopisy, drahé kovy či komodity. Vyšší poptávka po všech těchto investičních instrumentech zvyšuje jejich cenu, a to navzdory stagnaci či dokonce poklesu reálné ekonomiky. (V této fázi se nyní nacházíme.) Právě proto nyní sílí koruna k euru, euro k dolaru, sílí akcie.
Teprve po čase si některé subjekty ve větší míře začnou uvědomovat, že obě stránky ekonomiky se rozešly. V ten okamžik začnou v obavách z toho, jak to skončí, preventivně stahovat své peníze z akciových trhů nebo z měn, které mají nálepku „rizikové“. Tento okamžik ještě nenastal, tedy alespoň ne ve velkém měřítku. (Protože v malém měřítku k němu již dochází, nejsofistikovanější hedgové fondy totiž již začaly své investice přeskupovat, zatím je ale ve větším měřítku ještě nenásledují další investoři. Prozatím tedy hedgové fondy mají dokonce lehké ztráty, to se ale může v příštím roce změnit.)
Až k tomu dojde, akciové trhy poklesnou. A široké investorské masy začnou panikařit a akcie prodávat. A tím propad akcií akcelerují. Propad akcií povede k přesunu peněz do „bezpečných“ dolarů a tedy k posílení dolaru. A posílení dolaru zase povede k oslabení ropy a dalších komodit. Jenomže velkou neznámou zůstává, kdy takový okamžik přijde.
Aby totiž stávající nerovnováha trvala či dokonce se ještě zvětšovala, je nutné splnění dvou podmínek. Zaprvé centrální banky, zejména Fed a ECB, musí dál sypat do oběhu hodně peněz. A zadruhé o nerovnováze se nesmí moc mluvit, takže lidé se jí nesmí bát, nesmí si ji uvědomovat. Jakmile jedno nebo druhé přestane platit, dojde k propadu prakticky všech segmentů finančních trhů: akcií, eura, komodit, koruny, zisků podílových i penzijních fondů. Ovšem, kdy některý osvícený centrální bankéř zarazí šílený tisk peněz, anebo kdy některé významné osvícené médium typu Financial Times přinese na titulní stránce palcový titulek „FINANČNÍ TRHY JSOU NEJVÍC PŘEHŘÁTÉ ZA POLEDNÍCH 100 LET“, to je sázka do loterie. Víme jen, že každým dnem jsme tomu okamžiku blíž. A proto já sázím na to, že ode dneška za rok budeme moci konstatovat, že většina hlavních segmentů finančního trhu prošla poklesem.
(Kratší verze tohoto textu byla originálně napsána pro Literární noviny.)
Markéta Šichtařová
Digitální měna centrálních bank se stala realitou
V poslední době se vyrojila řada více či méně přesných či zmatených zpráv o tom, jak digitální měny centrálních bank (CBDC) začínají být uplatňovány na mezinárodním poli. To chci uvést na pravou míru.
Markéta Šichtařová
Cesta do pekla aneb zvažuje se nová daň
Nepřestává mě fascinovat, s jakým nadšením lidé volají po nových daních, aniž by si uvědomili, že napříště mohou být na řadě. Okřídlené „nesuď a nebudeš souzen“ bych parafrázovala jako „nevolej po vyšších daních a nebudeš zdaněn.“
Markéta Šichtařová
Z tohoto důvodu energie zůstanou drahé
Symbolem zeleného tažení Evropy je koncept emisních povolenek. Nebo jinak řečeno: Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem EU pro pokus o snížení emisí skleníkových plynů.
Markéta Šichtařová
Návod na opravu naší ekonomiky
Když jsme před více než třiceti lety prožívali revoluci, přáli jsme si stát se součástí západu. Západní svět pro nás představoval vzor. Něco se ovšem zvrtlo.
Markéta Šichtařová
Co se to děje s úroky?!
Už tento týden bude znovu Česká národní banka rozhodovat o nastavení jejích úrokových sazeb. A ekonomové ve svých reportech skoro o ničem jiném nemluví.
Markéta Šichtařová
Čelíme statistickému zkreslení
Počet lidí, kteří si spoří na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému, v roce 2023 klesl o 173.000 na 4,224 milionu lidí. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí.
Markéta Šichtařová
A je to tu znovu, banky mají problémy
Akciové indexy se drží na dohled rekordních maxim. Což je synonymem pro fakt, že investoři mají nasazeny růžové brýle. Je tu totiž hned několik zdrojů rizik.
Markéta Šichtařová
Hospodářský růst jde do kopru
Jako spíš „optimistická“ zpráva bylo tiskovými agenturami prezentováno oznámení, že Škoda Auto začne v Indii vyrábět malé sportovně-užitkové vozidlo SUV s délkou do čtyř metrů,
Markéta Šichtařová
Držím pěsti zemědělcům
Taky jste slyšeli tu řečnickou otázku, o co prý vlastně zemědělcům jde, když zisky mají pořád dobré?
Markéta Šichtařová
Ohrožení suverenity?
Doba covidová byla obrovským fenoménem a pokusnou laboratoří, jakou jsme si do té doby neuměli představit.
Markéta Šichtařová
Česká kritéria pro přijetí eura
V poslední době více než kdykoli dříve slýcháme od vládních představitelů volání po zahájení procesu k přijetí eura.
Markéta Šichtařová
Kvóty na ženy: Mentalita oběti
Český mediální prostor notně rozvířil nový vládní návrh o minimálním povinném zastoupení žen v radách evropských společností kótovaných na burzách v členských státech.
Markéta Šichtařová
Politický proces
Ačkoliv se o tom v českých médiích příliš neinformuje, na finančních trzích hrozí vzplanout nezvyklý typ požáru. A roznětkou by se mohla stát země, kde by to málokdo čekal. Že nejde o legraci, je vidět už nyní z opatrného chování
Markéta Šichtařová
Ptát se nebudu, nechci problémy
Léto 2018 - Venku svítí slunce. Ještě sedím v práci. Máme toho teď až nad hlavu, prý konjunktura. Tak aspoň máme pěkné prémie. Těším se na dovolenou, zase letím na Madeiru. Loni to bylo super, tak snad to bude stejné.
Markéta Šichtařová
Lekce základů ekonomie pro ministry
Dneska si dáme takové malé základy ekonomie, aneb lekci pro ministerstvo financí. Povíme si, jak působí zvyšování daní. Pokud vaše radary zaznamenaly podezření na jízlivost, jsou správně nastavené. Poslední čísla o daňovém výběru
Markéta Šichtařová
Když se spotřebitelé vzbouří k bojkotu
V demokracii vládnou volení zástupci, vzešlí ze svobodných voleb, kteří vytváří zákony prostřednictvím transparentního fóra z parlamentu.
Markéta Šichtařová
Je-libo moučného červa?
Od roku 2021 mapa chráněných území Natura 2000 v Nizozemsku vytyčuje oblasti chráněné před emisemi dusíku.
Markéta Šichtařová
Zbraně nezabíjejí
Čas od času se přihodí, že nějakému politikovi či politické straně klesnou v důsledku jejich neschopnosti preference, a tak zatouží pohonit si triko na nějakém staronovém recyklovaném tématu.
Markéta Šichtařová
Kdo je viníkem drahých potravin?
Před Vánocemi většina lidí má sklon ohlížet se, jaký byl rok předešlý a jaký bude ten budoucí. Aby ale rekapitulace byla komplexní, musíme zmínit nejen makroekonomické indikátory, ale i širší kontext.
Markéta Šichtařová
Povinné dárky ve školách jsou zlo
Nevinná dobrosrdečná iniciativa, nebo nebezpečný nemorální precedent? V základních a mnohdy i středních školách je touto dobou zvykem, že děti si musí losovat jména spolužáků, kterým povinně mají dát dárek.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 684
- Celková karma 43,34
- Průměrná čtenost 20213x
ředitelka společnosti Next Finance s.r.o., ekonomka,
spoluautorka několika bestsellerů o aktuální ekonomicko-politické realitě.
V roce 2016 vydala knihu Jak to vidí Šichtařová, aneb Co nám neřekli o imigraci, důchodech a naší budoucnosti.