Jak kus svých úspor zrušit
Dlouho jsme o původně výbušném druhém penzijním pilíři neslyšeli. Jenomže před pár dny druhým hlasováním v Poslanecké sněmovně prošel návrh na jeho zrušení, teď nezadržitelně míří k závěrečnému hlasování. Už během několika málo dnů by tak mohlo být rozhodnuto o jeho konci. Ovšem pro nás je to namísto vysvobození… teprve začátek peripetií.
Připomeňme, že vláda Petra Nečase zavedla systém, který nebyl dobrý, i když pořád byl nesrovnatelně lepší než původně zvažovaný návrh, že spoření ve druhém pilíři bude povinné. Že tento systém nebyl dobrý, dokazuje fakt, že jej momentálně využívá jen pouhých 84 550 lidí. Současná vláda nepřináší žádnou lepší alternativu, jen boří. Boří něco, co sice bylo špatné, ale také to málokomu ublížilo - protože jen příliš málo lidí tento typ „spoření“ na důchod využilo. Stát tak sahá na dobrovolnou smlouvu mezi fondem a jeho klientem, která měla podle původních plánů přetrvat beze změny desítky let, a která ještě navrch byla v minulosti podporována státem. Ani jedno není dobré, je to chyba na chybu.
Pravda, dlouhodobě tvrdím, že druhý – a vlastně i třetí – pilíř se relativně vyplatí jen bohatým lidem. A jen „relativně“ proto, že jej nesmíme moc srovnávat s jinými druhy investic, které jsou při srovnatelném riziku zajímavější. Nicméně neodiskutovatelným faktem je, že oněch více než 80 tisíc lidí, kteří druhý pilíř využívají, je prostě jiného názoru než já, totiž že druhý pilíř je pro ně přínosný, a mají na tenhle svůj názor svaté právo. Je tedy minimálně nemorální, aby těmto lidem stát jejich volbu bral. Ale budiž, od státu už málokdo čeká, že půjde v otázkách práva svému lidu příkladem.
Je tu ale jiná otázka. Je víc než jasné, že aspoň část z lidí, kterým je druhý pilíř zrušen, teď nejspíš bude chtít na důchod spořit nějak jinak. Ale jak? Dá se čekat, že když tihle lidé už jednou volili využít pro spoření finanční trh, podruhé se rozhodnou obdobně. Třeba budou chtít navýšit své spoření v pilíři třetím. Anebo vložit své úspory do podílových fondů. Nebo do akcií. Nebo do dluhopisů. Je to ale rozumné…? A jsme u toho.
Finanční trh sleduju každý den; mám ho ráda, baví mě. Netrpím nějakými obecnými předsudky vůči cenným papírům. Ale… Doba je na finančním trhu vše, jen ne typická. Nejsme někdy v ještě celkem „normálním“ roce 2000 nebo 2005. Dnes jsou akcie krutě přehřáté (indexy jsou výš než v přehřátém předkrizovém roce 2008), dluhopisy ještě víc (koupě některých českých či německých dluhopisů přinese nulový výnos), peněžní trh to samé v bledě modrém (vklady reálně úspory znehodnocují). A nutno si uvědomit, že fondy, ať už penzijní či podílové, jsou vlastně jen variantou kolektivního investování do akciového, dluhopisového a peněžního trhu. Jenomže v tomto prostředí vysokých rizik, ale nízkých výnosů, penzijní ani podílové fondy prostě nemají technicky možnost úspory klientů rozumně zhodnotit.
Penzijní fondy proto už začaly hledat alternativy. V prostředí tak nízkých výnosů nemohou jinak. Jednak nakupují víc akcií, jednak víc zahraničních dluhopisů (momentálně jich vlastní už cca 6 %). Tím však do hry vstupuje hned několik dalších rizik. Zaprvé riziko prudkého propadu přehřátých akcií. Zadruhé riziko prudkého propadu přehřátých dluhopisů. Zatřetí kurzové riziko, které prudce vroste vzhledem k tomu, že jednou ČNB přestane korunu uměle oslabovat intervencemi. Vůči kurzovému riziku se sice dá zajistit, ale je ve hvězdách, jak se s tím české fondy vypořádaly.
V roce 2014 tak zhodnocení vkladů klientů českého penzijního připojištění v transformovaných fondech penzijních společností dosáhlo nominálně jen 1,35 % p.a.. Odhaduji, že rok 2015 bude ještě mnohem slabší. K tomu připočtěme meziroční inflaci aktuálně na 0,4 %, a můžeme být rádi, pokud letos fondy peníze reálně neznehodnotí. Přitom vzhledem k situaci na finančním bude v příštím roce asi ještě hůř. Bude mnoho fondů, které část vašich úspor zruší.
Podtrženo a sečteno, mám intenzívní dojem, že jakékoliv fondy jsou dnes pro našince nejlepší cestou, jak své úspory řádně počochnit.
Markéta Šichtařová
Digitální měna centrálních bank se stala realitou
V poslední době se vyrojila řada více či méně přesných či zmatených zpráv o tom, jak digitální měny centrálních bank (CBDC) začínají být uplatňovány na mezinárodním poli. To chci uvést na pravou míru.
Markéta Šichtařová
Cesta do pekla aneb zvažuje se nová daň
Nepřestává mě fascinovat, s jakým nadšením lidé volají po nových daních, aniž by si uvědomili, že napříště mohou být na řadě. Okřídlené „nesuď a nebudeš souzen“ bych parafrázovala jako „nevolej po vyšších daních a nebudeš zdaněn.“
Markéta Šichtařová
Z tohoto důvodu energie zůstanou drahé
Symbolem zeleného tažení Evropy je koncept emisních povolenek. Nebo jinak řečeno: Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem EU pro pokus o snížení emisí skleníkových plynů.
Markéta Šichtařová
Návod na opravu naší ekonomiky
Když jsme před více než třiceti lety prožívali revoluci, přáli jsme si stát se součástí západu. Západní svět pro nás představoval vzor. Něco se ovšem zvrtlo.
Markéta Šichtařová
Co se to děje s úroky?!
Už tento týden bude znovu Česká národní banka rozhodovat o nastavení jejích úrokových sazeb. A ekonomové ve svých reportech skoro o ničem jiném nemluví.
Markéta Šichtařová
Čelíme statistickému zkreslení
Počet lidí, kteří si spoří na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému, v roce 2023 klesl o 173.000 na 4,224 milionu lidí. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí.
Markéta Šichtařová
A je to tu znovu, banky mají problémy
Akciové indexy se drží na dohled rekordních maxim. Což je synonymem pro fakt, že investoři mají nasazeny růžové brýle. Je tu totiž hned několik zdrojů rizik.
Markéta Šichtařová
Hospodářský růst jde do kopru
Jako spíš „optimistická“ zpráva bylo tiskovými agenturami prezentováno oznámení, že Škoda Auto začne v Indii vyrábět malé sportovně-užitkové vozidlo SUV s délkou do čtyř metrů,
Markéta Šichtařová
Držím pěsti zemědělcům
Taky jste slyšeli tu řečnickou otázku, o co prý vlastně zemědělcům jde, když zisky mají pořád dobré?
Markéta Šichtařová
Ohrožení suverenity?
Doba covidová byla obrovským fenoménem a pokusnou laboratoří, jakou jsme si do té doby neuměli představit.
Markéta Šichtařová
Česká kritéria pro přijetí eura
V poslední době více než kdykoli dříve slýcháme od vládních představitelů volání po zahájení procesu k přijetí eura.
Markéta Šichtařová
Kvóty na ženy: Mentalita oběti
Český mediální prostor notně rozvířil nový vládní návrh o minimálním povinném zastoupení žen v radách evropských společností kótovaných na burzách v členských státech.
Markéta Šichtařová
Politický proces
Ačkoliv se o tom v českých médiích příliš neinformuje, na finančních trzích hrozí vzplanout nezvyklý typ požáru. A roznětkou by se mohla stát země, kde by to málokdo čekal. Že nejde o legraci, je vidět už nyní z opatrného chování
Markéta Šichtařová
Ptát se nebudu, nechci problémy
Léto 2018 - Venku svítí slunce. Ještě sedím v práci. Máme toho teď až nad hlavu, prý konjunktura. Tak aspoň máme pěkné prémie. Těším se na dovolenou, zase letím na Madeiru. Loni to bylo super, tak snad to bude stejné.
Markéta Šichtařová
Lekce základů ekonomie pro ministry
Dneska si dáme takové malé základy ekonomie, aneb lekci pro ministerstvo financí. Povíme si, jak působí zvyšování daní. Pokud vaše radary zaznamenaly podezření na jízlivost, jsou správně nastavené. Poslední čísla o daňovém výběru
Markéta Šichtařová
Když se spotřebitelé vzbouří k bojkotu
V demokracii vládnou volení zástupci, vzešlí ze svobodných voleb, kteří vytváří zákony prostřednictvím transparentního fóra z parlamentu.
Markéta Šichtařová
Je-libo moučného červa?
Od roku 2021 mapa chráněných území Natura 2000 v Nizozemsku vytyčuje oblasti chráněné před emisemi dusíku.
Markéta Šichtařová
Zbraně nezabíjejí
Čas od času se přihodí, že nějakému politikovi či politické straně klesnou v důsledku jejich neschopnosti preference, a tak zatouží pohonit si triko na nějakém staronovém recyklovaném tématu.
Markéta Šichtařová
Kdo je viníkem drahých potravin?
Před Vánocemi většina lidí má sklon ohlížet se, jaký byl rok předešlý a jaký bude ten budoucí. Aby ale rekapitulace byla komplexní, musíme zmínit nejen makroekonomické indikátory, ale i širší kontext.
Markéta Šichtařová
Povinné dárky ve školách jsou zlo
Nevinná dobrosrdečná iniciativa, nebo nebezpečný nemorální precedent? V základních a mnohdy i středních školách je touto dobou zvykem, že děti si musí losovat jména spolužáků, kterým povinně mají dát dárek.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 684
- Celková karma 43,34
- Průměrná čtenost 20213x
ředitelka společnosti Next Finance s.r.o., ekonomka,
spoluautorka několika bestsellerů o aktuální ekonomicko-politické realitě.
V roce 2016 vydala knihu Jak to vidí Šichtařová, aneb Co nám neřekli o imigraci, důchodech a naší budoucnosti.