Čipy pod kůží
Na první pohled se zdá, že jim jde hlavně o to, aby nebyli záškoláci jako Švédka Greta, která místo do školy chodí protestovat za ekologii před parlament. Na druhý pohled to začíná být nebezpečnější. Číňané rozjíždí výrobu školních uniforem s čipem, který monitoruje pohyb dětí. U těch se předpokládá, že mobil ještě nemají, tedy skrze mobil je zatím ještě kontrolovat kvůli věku nelze. O každém dítěti systém ví, kde je.
Skončí to jednoho dne čipem pod kůží? Těžko říci. Dneska sci-fi. Ale je-li čip v uniformě, už od toho bodu nejsme daleko. Přeci jen uniforma se dá sundat. Vláda bude chtít jít dál.
Pokud snad část obyvatelstva proti tomu něco v Číně namítá, nejsou o tom zprávy. Ale pochybuji, že by skrytý odpor byl příliš velký, protože je pravděpodobné, že jakoukoliv touhu po svobodě už úřady z obyvatelstva vyhnaly. Respektive nezdá se pravděpodobné, že by obyvatelstvo po všech těch desetiletích diktatury vůbec ještě tušilo, co to svoboda znamená. A když něco neznáte, nechybí vám to. Zato víme, že firmy s vládou ochotně spolupracují. Něco jako soukromí neexistuje.
Je nezpochybnitelné, že jsme na samém počátku čínské cesty. Lidé budou sledováni, černé skřínky budou instalovány, později možná zjištěná data budou automaticky párována s fyzickými osobami jako v Číně.
Sledování je v Číně všudypřítomné, Velký bratr vládne a dávný symbol svobody, auto, padl. Dneska je auto váš šmírák. Výrobci elektrických aut mají v Číně nařízené instalovat do všech vozů zařízení monitorující pohyb. Auta musí odesílat informace do státních monitorovacích středisek. Odhaduje se, že každé auto odešle za měsíc v průměru víc než 1 GB dat.
Pochopitelně jako každá restrikce a byrokracie i toto má svůj údajně bohulibý důvod: Data jsou státem údajně analyzována ke zvýšení bezpečí. Mají také usnadnit plánování infrastruktury a rozvoj průmyslu. To, že v pozadí může stát i sledování osob a jejich zvyků, se už moc nerozebírá. Ani to, že až budou auta zcela samořiditelná, bude je moci centrála kdykoli zastavit a poslat kamkoli proti vůli majitele.
Možná teď nevidíte paralelu se zbytkem světa. A možná jen proto, že třeba ještě nevíte, že i nově vyvíjená auta v Evropě a Americe odesílají data o pohybu a provozu auta. Je tu zatím jen jeden zásadní rozdíl: Data jsou odesílána pouze výrobci, který na základě nich vyvíjí a vylepšuje automobil. Odtud je ovšem jen krůček k tomu předat data dál.
A možná jste si ještě nespojili, že čipy na uniformách jsou v podstatě jen variací na aplikaci „tečka“.
Zatímco v Číně jde údajně o rozvoj průmyslu a infrastruktury, v Evropě nás státy spíš budou kontrolovat a vychovávat, abychom se chovali „slušně“ a „bezpečně“.
Rozhodnutí v Číně i v EU mají možná rozdílnou motivaci, ale v konečném výsledku vedou k témuž. Společnost se pohybuje mezi svobodou a diktaturou jak kyvadlo. Máme desetiletí svobody, pak dochází pár let k posunu a pak najednou zjistíme, jak svobody ubylo, a přišla nesvoboda. Ohromné uvolnění a také velká svoboda devadesátých let, kdy se nikdo nebál cenzury, jsou pryč. Po roce 2000 přišlo zprvu nenápadné utahování šroubů.
V Číně si dlouho lámali hlavu, jak donutit lidi k dodržování zákonů a poslušnosti, až pod nálepkou, že pořádek musí být, vymysleli takzvané „sociální hodnocení lidí“. Někdy se tomu také říká sociální kreditní systém.
Vše začalo celkem nevinně. Lidé se dobrovolně hlásili do systému, který zprvu připomínal jakousi kombinaci našeho rejstříku trestů a seznamu neplatičů dluhů. Řada firem začala lidem nabízet výhody, když se do systému přihlásí, podobně jako u nás máte v obchodě slevy, když se v něm zaregistrujete. Čínské firmy, které něco půjčovaly nebo prodávaly, chtěly prostě vědět, zda jednají s důvěryhodným člověkem, který zaplatí včas, udělá vše podle dohody a nebudou s ním mít problémy. Dávalo to smysl.
Slušní lidé z toho měli výhody: nemuseli platit kauci při pronajmutí bytu, auta, kola a podobně. Banky jim daly nižší úroky, dostali slevu ve vlaku a tak dál. Až 200 milionů lidí se najednou mohlo chlubit tím, jací jsou slušňáci, když měli vysoké sociální hodnocení. Všem to vyhovovalo.
Časem se ale vše zvrtlo. Postupně se ukázalo, že na tento systém má přejít celá zem, a to povinně. Navázalo se na projekt takzvaného „zlatého štítu“. Ten v roce 2003 představilo čínské Ministerstvo veřejné bezpečnosti jako sledovací systém založený na databázi digitalizovaných informací. Dneska už má každý občan Číny hodnocení na základě svého chování. Vše je sledováno pomocí stovek milionů kamer, umělé inteligence, aplikací a dalších technologií. Najednou řada lidí pochopila, že to je systém nikoliv pro jejich dobro a finanční výhody, ale spíš pro jejich ovládání. Že jsou vlastně pod neustálým sledováním policie. Úřadům nelze uniknout.
A tady je pointa: Systém začal fungovat zcela dobrovolně, lidem se na počátku líbil a přinášel jim výhody. Sami se do něj hlásili. Teprve když nabobtnal, bylo už pozdě se z něj vymanit.
Tak co vám to připomíná?
(Tento text využívá úryvky z knihy Šichtařová, Pikora: Do důchodu s plnou kapsou, 2021)
Markéta Šichtařová
Indoktrinace postupuje
Pokud máte alespoň mírný sklon ke konzervativismu, nejspíš jste se už v posledních letech setkali s tím, že vás někdo označil za extrémistu. Anebo vám někdo řekl, že se radikalizujete.
Markéta Šichtařová
Digitální měna centrálních bank se stala realitou
V poslední době se vyrojila řada více či méně přesných či zmatených zpráv o tom, jak digitální měny centrálních bank (CBDC) začínají být uplatňovány na mezinárodním poli. To chci uvést na pravou míru.
Markéta Šichtařová
Cesta do pekla aneb zvažuje se nová daň
Nepřestává mě fascinovat, s jakým nadšením lidé volají po nových daních, aniž by si uvědomili, že napříště mohou být na řadě. Okřídlené „nesuď a nebudeš souzen“ bych parafrázovala jako „nevolej po vyšších daních a nebudeš zdaněn.“
Markéta Šichtařová
Z tohoto důvodu energie zůstanou drahé
Symbolem zeleného tažení Evropy je koncept emisních povolenek. Nebo jinak řečeno: Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem EU pro pokus o snížení emisí skleníkových plynů.
Markéta Šichtařová
Návod na opravu naší ekonomiky
Když jsme před více než třiceti lety prožívali revoluci, přáli jsme si stát se součástí západu. Západní svět pro nás představoval vzor. Něco se ovšem zvrtlo.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Místo do šrotu do opravny. Směrnice EU prodlouží záruku a zakážou „kazítka“
Premium Do budoucna by měla být oprava rozbitých a porouchaných domácích spotřebičů jednodušší. A stejně...
Ignorovat, nebo demaskovat? Německá média řeší, jak informovat o AfD
Premium Je to teď horké téma. Německá mainstreamová média stojí před volbou, nakolik a jakým způsobem...
Šibal z Prahy podmázl průvodčího, s Lorenovou v negližé předběhl konkurenci
Seriál Byla teprve na začátku kariéry, ale fotografové na ni už stáli fronty. Snímek mladičké Sophie...
Ukrajinská policie zadržela šest Čechů za telefonické podvody z Oděsy
Ukrajinské úřady oznámily zadržení devíti členů zločinecké organizace včetně šesti Čechů, kteří z...
Slož puzzle a vyhraj jedinečné dárky od značky BEBELO
Každý den po celý tento týden můžete vyhrávat jedinečné dárky od značky BEBELO.
- Počet článků 685
- Celková karma 43,37
- Průměrná čtenost 20184x
ředitelka společnosti Next Finance s.r.o., ekonomka,
spoluautorka několika bestsellerů o aktuální ekonomicko-politické realitě.
V roce 2016 vydala knihu Jak to vidí Šichtařová, aneb Co nám neřekli o imigraci, důchodech a naší budoucnosti.