Vláda sahá na peníze klientů
Ne že by to nebylo nepříjemné. Ale jsou tu mnohem podstatnější věci, které ovšem nejsou viditelné tak prvoplánově. Média opomíjí něco, co se na první pohled může zdát nepodstatné, a přitom je to naprosto zásadní. Totiž nový způsob ždímání pojišťoven. Ždímání, které má velký dopad na klienty, aniž by si toho většina z nich byla vědoma. Tedy na skoro všechny z nás.
O co jde? Řečeno „složitěji“: Nově mají být takzvané technické rezervy daňově uznatelné jen do výše stanovené evropskou směrnicí Solvency II. Rozdíl mezi dosavadní a novou výší má být předmětem zdanění. Pojišťovny mají doplatit během dvou let asi 10,5 miliardy korun.
Člověk si řekne: „No dobře, a co já s tím? Banky, pojišťovny, fondy – to všechno jsou stejně všichni lumpové a škoda každé daně, která padne vedle.“ Jenomže to velké nepochopení. Proč?
Protože totéž řečeno jednoduše: Je to celé vskutku neslýchané a dalece přes čáru. Zpočátku to ještě vypadalo, že vláda „jen“ nepochopila, co to „technické rezervy“ jsou. Lidé z oboru totiž nedokázali pobrat, co jiného než nepochopení by vládu mohlo vést k tomu, aby sáhla právě na technické rezervy. Postupně se ale ukazovalo, že o věcné argumenty vůbec nejde, že vláda prostě jen chce stůj co stůj získat víc peněz bez ohledu na to, že jde o vysoce nemorální způsob. Na pojišťovny padla patrně volba proto, že finanční instituce nemají u veřejnosti mnohdy moc dobré jméno, a vláda spekulovala na to, že lidé nepochopí, že se v tomto případě nesahá na peníze pojišťoven, ale na peníze lidí – pojištěnců!
Technické rezervy jsou totiž vytvářeny na základě demografických tabulek jako matematicky vypočtený zdroj peněz potřebný pro budoucí výplaty v životním pojištění i pro vyplácení náhodných jevů u neživotních pojištění. Mají tedy zcela konkrétně stanovený účel: je to zdroj výplat pojistných plnění! Jsou to v podstatě peníze nikoliv pojišťoven, ale jsou to peníze pojištěnců!!!
Je to analogické, jako kdyby se sáhlo na bankovní vklady u bank a tvrdilo by se, že bankovní vklady spravují banky, proto jde o peníze bank, které můžeme beztrestně zdanit. Tak to není - jsou to peníze klientů! Akorát v případě bank by šlo o současné peníze klientů, v případě pojišťoven jde o budoucí peníze klientů, které teprve budou vyplaceny. Bohužel klientům pojišťoven ani novinářům to moc nedochází, a na to politici hřeší.
A pozor, tím nebezpečí pro klienty nekončí. Zdanění technických rezerv navíc přichází v době, kdy mají evropské finanční instituce novou starost, a to záporné úrokové sazby Evropské centrální banky. U nás sice záporné úrokové sazby zatím nemáme, ale i tak je máme velmi nízké. A navíc zahraniční pojišťovny jsou matkami těch českých, takže celá struktura je stejně propojená. A záporné úroky jsou pro pojišťovny – a tím i pro jejich klienty - opravdu problém.
Záporné úrokové sazby dělají problémy například nizozemským penzijním fondům. Ty už varují, že asi budou muset snižovat důchody. Problémy mají i německé životní pojišťovny. V Německu mnoho lidí využívá životní pojištění jako kombinaci pojistky a spoření na důchod. Některé pojišťovny dokázaly v minulosti celkem dobře investovat a spořit budoucím důchodcům. Jenže když německé státní dluhopisy začaly nést záporné výnosy, tedy ztrátu, přišel problém. Kapitalismus jaksi nepočítal s tím, že by regulátor mohl jen tak nařízením svrchu rozhodnout, že cena peněz – tedy úroková sazba - by mohla být záporná. To je jen nepochopitelný výmysl sociálních inženýrů. Řada pojišťoven má životní pojistku nastavenou tak, že klientům garantují určité zhodnocení. Jenže to, co se před pár lety ještě zdálo jako vždy dosažitelné zhodnocení, je najednou v době záporných úroků nedosažitelné. A pojišťovny mají stejný problém jako penzijní fondy. Aby splnily smlouvy, musí investovat rizikověji. Aby si mohly troufnout podstoupit větší riziko, potřebují větší kapitál. Větší kapitál neseženou, protože musí zaplatit vyšší daně z peněz klientů…
A může být hůř. Nikde není psáno, že ECB své úrokové sazby ještě nesníží. Šéf švýcarské centrální banky v prosinci prohlásil, že nemůže další snížení úrokových sazeb vyloučit, a to mají Švýcaři už nyní zápornější úroky než eurozóna. Neboli prostředí může být pro pojišťovny ještě horší. Nedoplatí na to ale jen pojišťovny, ale hlavně jejich klienti.
Suma sumárum, nenajedenost vlády (aby mohla dotovat jízdné) v kombinaci se zápornými úroky (aby Řekové mohli dál utrácet a nezbankrotovali) vedou k tomu, že pojišťovny zaplatí klientům míň a rizikověji. To jen tak pro pořádek, kdyby někomu nebylo jasné, kde na to dotované jízdné vláda bere. Platíme to my – třeba z našich pojistek.
Markéta Šichtařová
Digitální měna centrálních bank se stala realitou
V poslední době se vyrojila řada více či méně přesných či zmatených zpráv o tom, jak digitální měny centrálních bank (CBDC) začínají být uplatňovány na mezinárodním poli. To chci uvést na pravou míru.
Markéta Šichtařová
Cesta do pekla aneb zvažuje se nová daň
Nepřestává mě fascinovat, s jakým nadšením lidé volají po nových daních, aniž by si uvědomili, že napříště mohou být na řadě. Okřídlené „nesuď a nebudeš souzen“ bych parafrázovala jako „nevolej po vyšších daních a nebudeš zdaněn.“
Markéta Šichtařová
Z tohoto důvodu energie zůstanou drahé
Symbolem zeleného tažení Evropy je koncept emisních povolenek. Nebo jinak řečeno: Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem EU pro pokus o snížení emisí skleníkových plynů.
Markéta Šichtařová
Návod na opravu naší ekonomiky
Když jsme před více než třiceti lety prožívali revoluci, přáli jsme si stát se součástí západu. Západní svět pro nás představoval vzor. Něco se ovšem zvrtlo.
Markéta Šichtařová
Co se to děje s úroky?!
Už tento týden bude znovu Česká národní banka rozhodovat o nastavení jejích úrokových sazeb. A ekonomové ve svých reportech skoro o ničem jiném nemluví.
Markéta Šichtařová
Čelíme statistickému zkreslení
Počet lidí, kteří si spoří na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému, v roce 2023 klesl o 173.000 na 4,224 milionu lidí. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí.
Markéta Šichtařová
A je to tu znovu, banky mají problémy
Akciové indexy se drží na dohled rekordních maxim. Což je synonymem pro fakt, že investoři mají nasazeny růžové brýle. Je tu totiž hned několik zdrojů rizik.
Markéta Šichtařová
Hospodářský růst jde do kopru
Jako spíš „optimistická“ zpráva bylo tiskovými agenturami prezentováno oznámení, že Škoda Auto začne v Indii vyrábět malé sportovně-užitkové vozidlo SUV s délkou do čtyř metrů,
Markéta Šichtařová
Držím pěsti zemědělcům
Taky jste slyšeli tu řečnickou otázku, o co prý vlastně zemědělcům jde, když zisky mají pořád dobré?
Markéta Šichtařová
Ohrožení suverenity?
Doba covidová byla obrovským fenoménem a pokusnou laboratoří, jakou jsme si do té doby neuměli představit.
Markéta Šichtařová
Česká kritéria pro přijetí eura
V poslední době více než kdykoli dříve slýcháme od vládních představitelů volání po zahájení procesu k přijetí eura.
Markéta Šichtařová
Kvóty na ženy: Mentalita oběti
Český mediální prostor notně rozvířil nový vládní návrh o minimálním povinném zastoupení žen v radách evropských společností kótovaných na burzách v členských státech.
Markéta Šichtařová
Politický proces
Ačkoliv se o tom v českých médiích příliš neinformuje, na finančních trzích hrozí vzplanout nezvyklý typ požáru. A roznětkou by se mohla stát země, kde by to málokdo čekal. Že nejde o legraci, je vidět už nyní z opatrného chování
Markéta Šichtařová
Ptát se nebudu, nechci problémy
Léto 2018 - Venku svítí slunce. Ještě sedím v práci. Máme toho teď až nad hlavu, prý konjunktura. Tak aspoň máme pěkné prémie. Těším se na dovolenou, zase letím na Madeiru. Loni to bylo super, tak snad to bude stejné.
Markéta Šichtařová
Lekce základů ekonomie pro ministry
Dneska si dáme takové malé základy ekonomie, aneb lekci pro ministerstvo financí. Povíme si, jak působí zvyšování daní. Pokud vaše radary zaznamenaly podezření na jízlivost, jsou správně nastavené. Poslední čísla o daňovém výběru
Markéta Šichtařová
Když se spotřebitelé vzbouří k bojkotu
V demokracii vládnou volení zástupci, vzešlí ze svobodných voleb, kteří vytváří zákony prostřednictvím transparentního fóra z parlamentu.
Markéta Šichtařová
Je-libo moučného červa?
Od roku 2021 mapa chráněných území Natura 2000 v Nizozemsku vytyčuje oblasti chráněné před emisemi dusíku.
Markéta Šichtařová
Zbraně nezabíjejí
Čas od času se přihodí, že nějakému politikovi či politické straně klesnou v důsledku jejich neschopnosti preference, a tak zatouží pohonit si triko na nějakém staronovém recyklovaném tématu.
Markéta Šichtařová
Kdo je viníkem drahých potravin?
Před Vánocemi většina lidí má sklon ohlížet se, jaký byl rok předešlý a jaký bude ten budoucí. Aby ale rekapitulace byla komplexní, musíme zmínit nejen makroekonomické indikátory, ale i širší kontext.
Markéta Šichtařová
Povinné dárky ve školách jsou zlo
Nevinná dobrosrdečná iniciativa, nebo nebezpečný nemorální precedent? V základních a mnohdy i středních školách je touto dobou zvykem, že děti si musí losovat jména spolužáků, kterým povinně mají dát dárek.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 683
- Celková karma 44,14
- Průměrná čtenost 20243x
ředitelka společnosti Next Finance s.r.o., ekonomka,
spoluautorka několika bestsellerů o aktuální ekonomicko-politické realitě.
V roce 2016 vydala knihu Jak to vidí Šichtařová, aneb Co nám neřekli o imigraci, důchodech a naší budoucnosti.