Když komunisté přebírají moc
Když socialismus nefungoval nikde, drtivá většina soudných lidí chápala, že už ani nikdy fungovat nebude, protože nemůže. Jenomže komunisti a socialisti nevymřeli. Naše tehdejší logika selhala. A nejen že tu stále jsou – jsou zase silnější. Většina z nich si ale už dávno neříká komunisté. Říkají si zelení, piráti či jednoduše levicoví liberálové. Jejich ideologie má však v jádru stejné rysy, byť už v mnohem modernějším hávu.
Mladí komunisté v zelených či černých barvách už (většinou) nemluví o znárodňování, mluví „jen“ o zákazech a sdílení. Celkem logicky. Ekonomika dneška už není založená na zemědělství jako před 100 lety, ale na službách. Nemá proto smysl mluvit o kolektivizaci polí, má smysl mluvit o kolektivizace neboli sdílení služeb. Rozorávání remízků nahradily sdílné kolobrndy. Filozofie v pozadí je stejná.
Svoboda jim je cizí. Vlastní jim je komunita. Od slova komunita či komuna je i výraz komunismus. Nejde jim o jednotlivce. Ten má ustoupit celku. Individualita, různorodost názorů a vlastnictví se přežily. Nyní máme povoleno říkat do médií jen to jedno a budeme sdílet, ať chceme, či ne. Soudruzi to mají už vymyšlené.
Kdyby člověk nezažil svobodu devadesátých let, ani by nevěděl, jaké to je být volný. Voliči mladých komunistů netuší, o co přicházejí, svobodu nikdy nepoznali. A kdyby ji poznali, tyhle sněhové vločky by se pod ní hroutily. Proto ochotně kývou na nové zákazy.
Město Brusel už mluví o zákazech aut na spalovací motory a nikdo ani necekne. Už neplatí, jako že diesel je fuj, a hybrid je huj. Už je jedno, jestli máte malé, nebo velké emise. Tihle liberálové zakážou všechny emise v představě, že elektřina se vyrábí jen z čistých zdrojů. V představě, že emise ničí planetu oteplováním. (Mezi námi, kdyby se jednoho dne zcela hypoteticky ukázalo, že CO2 není příčinou oteplování, nýbrž oteplování je příčinou vyšší koncentrace CO2, vsadím krk, že by ve svém tažení proti autům neuhnuli ani o píď. Ta nenávist vůči autům coby symbolu majetku a nezávislosti má totiž mnohem hlubší kořeny. Našli by si jinou záminku.)
Před volbami do Evropského parlamentu snad všichni slibovali změnu a reformu. Já si pod slovem změna a reforma představuju míň diktátu, míň socialismu, víc svobody. Volby byly velký podvod. Už volba šéfa Evropské komise to ukázala. Mluvilo se o tzv. spitzenkandidátech, aby nakonec do čela komise usedl někdo, kdo spitzenkandidátem nebyl a koho mimo Německo skoro nikdo neznal. Zkrátka Německo a Francie se dohodly a Evropu si rozparcelovaly. A jestli jste volili někoho, kdo se v ČR tváří rádoby pravicově, stejně ve většině případech v EP podpořil levici.
Naši zástupci mě ale netrápí. Horší je, že aby Evropským parlamentem prošla Ursula von der Leyen, musela naslibovat hory doly právě novodobým komunistům. (Ostatně zrovna ji to zjevně moc přemáhání nestálo.) Slib von der Leyen, že Evropa bude do roku 2050 prvním uhlíkově neutrálním kontinentem na světě, byl ale zeleným stejně málo. Ani nechci domýšlet, co nás všechny tahle pitomost bude stát. Všichni si budou muset pořídit nabíječky, obnovitelné zdroje na střeše a vyhodit svá auta – a bude se taktně mlčet o tom, že baterie stejně ekologické nejsou.
Socialisty si zase von der Leyen chtěla naklonit slibem minimální mzdy po celé Evropě. „Každý, kdo pracuje na plný úvazek, by měl mít právo i na minimální mzdu, která mu zajistí důstojný život. Vytvoříme k tomu potřebný rámec, samozřejmě s ohledem a respektem k rozdílným pracovním trhům,“ pronesla Ursula Von der Leyenová před europoslanci. To jsou mi divná práva. Asi nikdo neobviní echt-sociální Švédsko či Dánsko, že jsou asociální, ale právo na minimální mzdu nemají! Minimální mzda u nich prostě neexistuje. Donedávna neexistovala ani v Německu. Minimální mzda je zkrátka socialistický nesmysl. Zbytečnost, která jen komplikuje situaci na trhu práce. Nevytváří nová pracovní místa, ekonomika díky neroste rychleji, dokonce ani nezvyšuje spravedlnost.
Ani u nás nefunguje, jak by si socialisti představovali. Jsme celkem homogenní, a přesto máme velké rozdíly ve mzdách. V Praze jsme úplně jinde než v Karlových Varech. Není racionální, aby byla minimální mzda všude stejná. Průměrná mzda v Praze je 41 450 Kč a v Karlovarském kraji 28 385. Takže minimální mzda ve výši 13 350 Kč činí v Praze 32 % průměru a v karlovarském kraji 47 % průměru. Proč to tak úředník nastavil? Co je na tom spravedlivého? Celý tenhle koncept je postavený na hlavu.
A to přitom v EU máme mnohem dramatičtější rozdíly ve mzdách. V Rumunsku a Bulharsku berou zlomek toho co v Lucembursku. Právě proto je minimální mzda nesmyslná – jenže právě proto ji v Bruselu chtějí. Západ vidí, že východní Evropa má jedinou konkurenční zbraň - levnou práci. Proto pro nás chtějí dražší práci, aby se konkurence zbavili - aby nemuseli svou práci zlevnit. V Bruselu nebojují za naše, ale za své mzdy pod rouškou slov o minimální mzdě.
Ano, naše práce je směšně levná proti Německu nebo Bruselu. Ale ne, celoevropská minimální mzda to nespraví, právě naopak. Nezapomínejme, že koruna z nadhledu několika let dlouhodobě sílí a přibližuje nás Západu. Kdysi byl kurz hodně nad 30 korunami za euro. Kdyby nás soudruzi z centrální banky nezatížili intervencemi proti koruně, mohly být dnes naše mzdy přepočtené na eura mnohem vyšší. Intervence jsou klasickým příkladem, že je lepší socialisticky ekonomiku neřídit, ale důvěřovat trhu. Díky nesocialistickému trhu jsme mohli dneska mít už mzdy vyšší, kdyby mu v tom intervence nezabránily.
Mezi politiky se ale rozšířila bláhová myšlenka, že trh je špatný, zatímco regulace osvícených hlav je dobrá. A jsme zpět u komunistů, kteří měli centrálně plánovanou ekonomiku. Evropa k ní už zase směřuje. A tak jako východní blok kdysi kvůli socialismu slábl a slábl a nakonec se nechal uzbrojit, zhroutil se vlastní tíhou a slabostí ekonomiky a padl, tak taky socialistická EU sama sebe ničí, zpomaluje se a oslabuje svou ekonomiku. Až ji jako malinu slupne… Čína.
Markéta Šichtařová
Digitální měna centrálních bank se stala realitou
V poslední době se vyrojila řada více či méně přesných či zmatených zpráv o tom, jak digitální měny centrálních bank (CBDC) začínají být uplatňovány na mezinárodním poli. To chci uvést na pravou míru.
Markéta Šichtařová
Cesta do pekla aneb zvažuje se nová daň
Nepřestává mě fascinovat, s jakým nadšením lidé volají po nových daních, aniž by si uvědomili, že napříště mohou být na řadě. Okřídlené „nesuď a nebudeš souzen“ bych parafrázovala jako „nevolej po vyšších daních a nebudeš zdaněn.“
Markéta Šichtařová
Z tohoto důvodu energie zůstanou drahé
Symbolem zeleného tažení Evropy je koncept emisních povolenek. Nebo jinak řečeno: Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem EU pro pokus o snížení emisí skleníkových plynů.
Markéta Šichtařová
Návod na opravu naší ekonomiky
Když jsme před více než třiceti lety prožívali revoluci, přáli jsme si stát se součástí západu. Západní svět pro nás představoval vzor. Něco se ovšem zvrtlo.
Markéta Šichtařová
Co se to děje s úroky?!
Už tento týden bude znovu Česká národní banka rozhodovat o nastavení jejích úrokových sazeb. A ekonomové ve svých reportech skoro o ničem jiném nemluví.
Markéta Šichtařová
Čelíme statistickému zkreslení
Počet lidí, kteří si spoří na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému, v roce 2023 klesl o 173.000 na 4,224 milionu lidí. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí.
Markéta Šichtařová
A je to tu znovu, banky mají problémy
Akciové indexy se drží na dohled rekordních maxim. Což je synonymem pro fakt, že investoři mají nasazeny růžové brýle. Je tu totiž hned několik zdrojů rizik.
Markéta Šichtařová
Hospodářský růst jde do kopru
Jako spíš „optimistická“ zpráva bylo tiskovými agenturami prezentováno oznámení, že Škoda Auto začne v Indii vyrábět malé sportovně-užitkové vozidlo SUV s délkou do čtyř metrů,
Markéta Šichtařová
Držím pěsti zemědělcům
Taky jste slyšeli tu řečnickou otázku, o co prý vlastně zemědělcům jde, když zisky mají pořád dobré?
Markéta Šichtařová
Ohrožení suverenity?
Doba covidová byla obrovským fenoménem a pokusnou laboratoří, jakou jsme si do té doby neuměli představit.
Markéta Šichtařová
Česká kritéria pro přijetí eura
V poslední době více než kdykoli dříve slýcháme od vládních představitelů volání po zahájení procesu k přijetí eura.
Markéta Šichtařová
Kvóty na ženy: Mentalita oběti
Český mediální prostor notně rozvířil nový vládní návrh o minimálním povinném zastoupení žen v radách evropských společností kótovaných na burzách v členských státech.
Markéta Šichtařová
Politický proces
Ačkoliv se o tom v českých médiích příliš neinformuje, na finančních trzích hrozí vzplanout nezvyklý typ požáru. A roznětkou by se mohla stát země, kde by to málokdo čekal. Že nejde o legraci, je vidět už nyní z opatrného chování
Markéta Šichtařová
Ptát se nebudu, nechci problémy
Léto 2018 - Venku svítí slunce. Ještě sedím v práci. Máme toho teď až nad hlavu, prý konjunktura. Tak aspoň máme pěkné prémie. Těším se na dovolenou, zase letím na Madeiru. Loni to bylo super, tak snad to bude stejné.
Markéta Šichtařová
Lekce základů ekonomie pro ministry
Dneska si dáme takové malé základy ekonomie, aneb lekci pro ministerstvo financí. Povíme si, jak působí zvyšování daní. Pokud vaše radary zaznamenaly podezření na jízlivost, jsou správně nastavené. Poslední čísla o daňovém výběru
Markéta Šichtařová
Když se spotřebitelé vzbouří k bojkotu
V demokracii vládnou volení zástupci, vzešlí ze svobodných voleb, kteří vytváří zákony prostřednictvím transparentního fóra z parlamentu.
Markéta Šichtařová
Je-libo moučného červa?
Od roku 2021 mapa chráněných území Natura 2000 v Nizozemsku vytyčuje oblasti chráněné před emisemi dusíku.
Markéta Šichtařová
Zbraně nezabíjejí
Čas od času se přihodí, že nějakému politikovi či politické straně klesnou v důsledku jejich neschopnosti preference, a tak zatouží pohonit si triko na nějakém staronovém recyklovaném tématu.
Markéta Šichtařová
Kdo je viníkem drahých potravin?
Před Vánocemi většina lidí má sklon ohlížet se, jaký byl rok předešlý a jaký bude ten budoucí. Aby ale rekapitulace byla komplexní, musíme zmínit nejen makroekonomické indikátory, ale i širší kontext.
Markéta Šichtařová
Povinné dárky ve školách jsou zlo
Nevinná dobrosrdečná iniciativa, nebo nebezpečný nemorální precedent? V základních a mnohdy i středních školách je touto dobou zvykem, že děti si musí losovat jména spolužáků, kterým povinně mají dát dárek.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 684
- Celková karma 43,40
- Průměrná čtenost 20213x
ředitelka společnosti Next Finance s.r.o., ekonomka,
spoluautorka několika bestsellerů o aktuální ekonomicko-politické realitě.
V roce 2016 vydala knihu Jak to vidí Šichtařová, aneb Co nám neřekli o imigraci, důchodech a naší budoucnosti.