Pošty je nutno rušit
Společnost plánuje, že se počet jejích výdejních míst bude koncem roku blížit počtu pošt. Neměla by to tedy být jen teoretická neviditelná konkurence, ale dravec. Lidé už se radují - mnoho z nás už ve schránce našlo lísteček, že se pošta „pokoušela“ doručit balíček, ale zasilatel nebyl zastižen, zatímco vy jste dřepěli doma celý den. Nestačíte se divit – to nezná pošťák zvonek? Když se to stane jednou, říkáte si, že to bude omyl. Když se to stane dvakrát, tušíte, že je něco špatně.
Špatně je asi nastavení pošty jako firmy. Vlastně je s podivem, že tu máme od Rakouska-Uherska firmu, která funguje víceméně stále stejně. Dlouhodobě mi přitom chodí dopisů stále méně a méně. A naopak mi chodí stále víc e-mailů. Papírový dopis je už překonaný podobně jako telegram. Jen tu chybí odvaha přiznat si to.
Čím míň dopisů ale chodí při zachování fixních nákladů pošty, tím dražší dopisy musí být. A čím jsou dražší, tím větší je poptávka po e-mailech. Začarovaný kruh. Až nutnost dalšího a dalšího zdražení dožene lidi k tomu, aby i ti poslední dopisy opustili a připustili, že tahle služba už nemá smysl. Ještě předtím ale uvidíme ohromné tanečky kolem toho, jak je pošta v malých obcích „nutná“.
A pak jsou tu vedle dopisů i balíky. Tedy naopak byznys s velkou budoucností. Podíl e-shopů na maloobchodu roste a poroste dál. Jednoho dne bude většina maloobchodu probíhat na internetu. Doba, kdy se po internetu kupovala jen bílá technika, je dávno pryč. Dnes se tu prodává prakticky vše od léků, přes potraviny až po auta.
Za rok se v ČR rozešle kolem 100 milionů balíků. Česká pošta z toho dosud ukousne kolem 40 % a Zásilkovna kolem 11 %. O zbytek se popere konkurence. Zásilkovna si nyní brousí zuby na mnohem větší podíl. Pokud opravdu výrazně navýší počet výdejních míst, investuje do reklamy a bude výrazně levnější než konkurence, není důvod nevěřit jejím plánům.
Pro zákazníka to znamená zlepšení; pro něj je konkurence vždy výhodou. Výsledkem by měla být v průměru nižší cena a vyšší kvalita služby. Na druhou stranu velké drama čekat taky nelze, protože prim bude hrát rozesílání balíčku z obchodů, nikoli mezi fyzickými osobami, kdy babička posílá vnoučatům sušené houby. Bude to podobné, jako když přišel na trh nový mobilní operátor. Dnes je situace sice mnohem lepší než před novým operátorem, přesto i dnes nadáváme na drahá data.
Firma na zelené louce to má ale snazší než kolos, který drtí stát takzvanou „univerzální službou“, neboli povinností mít pobočky i v malých vesničkách, kde to nedává ekonomicky smysl. Navíc služba nebyla léta pro zákazníka přívětivá.
Pamatuji si, jak jsem už dávno v roce 1999 vstoupila na poštu v Austrálii a byla v šoku, jak jinak než u nás vypadá. Bylo to něco mezi papírnictvím, trafikou a kavárnou, kde byla otevírací doba stejná jako ve všech obchodech kolem. Od té doby se změnilo mnoho, přišly zbrusu nové technologie – a přesto ani dnes česká pošta ani vzdáleně nevypadá jako ta australská před dvaceti lety.
Situace pošty začíná být alarmující. Loni skončila ve ztrátě, ztrátu očekává i letos. Po dohodě s ministerstvem financí bude moci krátkodobě čerpat peníze od státu. Pošta tvrdí, že její náklady na univerzální službu činí víc než miliardu, ale od státu dostává na tuto službu jen 500 milionů. Tedy dlouhodobě neudržitelný stav.
Na první pohled je jasné, že podnik má moc zaměstnanců, moc poboček, moc nákladů. Malé venkovské pobočky se prostě nemohou vyplácet. A i když se pošta snaží v malých obcích spojovat s jinými obchody, na úspory to nestačí. Vedení pošty je ve složité situaci. Nezávidím mu. Politici od pošty chtějí velkou službu za málo peněz. Zaměstnanci chtějí zvýšit mzdy. Od dubna tedy pošta přidá na mzdách 10 % a sníží počet manažerů o 15 %. Pokud to neudělá, zaměstnanci jí budou odcházet. Nízké platy znamenají mizerné zaměstnance a mizerní zaměstnanci znamenají mizerné služby.
Vše volá po privatizaci. Jenže jak, nebude-li zrušena povinná a současně ztrátová univerzální služba?! Celé je to o tom, že žádný politik nemá odvahu říct, že pošty budou jen ve městech. A řešení se bude dál odkládat.
Nabízí se myšlenka na rozdělení pošty na ztrátovou univerzální službu a komerčně úspěšnou zásilku balíků. Jenže tím se problému nezbavíme. Dnes je aspoň možné částečně dotovat ztrátu z komerčně úspěšné složky. Čím víc ziskových částí pošty zprivatizujeme, tím víc budeme muset ze státních peněz dotovat ztrátovou část. A jako celek poštu s povinností provozovat pobočku v každé díře nikdo soudný nekoupí.
Tak jako tak se odsouváním problému nezbavíme. Představa, že budou všude jezdit pošťáci, je překonaná. Svět bude mnohem víc digitální. Už se testují pro doručování zásilek drony, to je ale komplikované. Nikoli technicky, spíš legislativně. Samořiditelné drony by potřebovaly něco jako řízení letového provozu, zvláštní koridory letu a podobně. Další možností jsou samořiditelná vozítka či roboti, kteří přijedou až k vašemu mobilu. I to už se začíná ve světě rozjíždět. Pošta se tedy bude MUSET změnit.
Otázka není, zda to přijde. Otázkou je, zda tuhle změnu chceme neustále dotovat a stejně si přitom na poštu stěžovat. Politici vše zpolitizují, nic nevyřeší a daňový poplatník bude dál solit. Zdražování pošty se bude neustále vracet jako bumerang.
Ne, řešení není v poště. Řešení je v politicích, kteří budou muset přiznat, že si už víc nemůžeme dovolit mít poštu u každé kůlny.
Markéta Šichtařová
Digitální měna centrálních bank se stala realitou
V poslední době se vyrojila řada více či méně přesných či zmatených zpráv o tom, jak digitální měny centrálních bank (CBDC) začínají být uplatňovány na mezinárodním poli. To chci uvést na pravou míru.
Markéta Šichtařová
Cesta do pekla aneb zvažuje se nová daň
Nepřestává mě fascinovat, s jakým nadšením lidé volají po nových daních, aniž by si uvědomili, že napříště mohou být na řadě. Okřídlené „nesuď a nebudeš souzen“ bych parafrázovala jako „nevolej po vyšších daních a nebudeš zdaněn.“
Markéta Šichtařová
Z tohoto důvodu energie zůstanou drahé
Symbolem zeleného tažení Evropy je koncept emisních povolenek. Nebo jinak řečeno: Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem EU pro pokus o snížení emisí skleníkových plynů.
Markéta Šichtařová
Návod na opravu naší ekonomiky
Když jsme před více než třiceti lety prožívali revoluci, přáli jsme si stát se součástí západu. Západní svět pro nás představoval vzor. Něco se ovšem zvrtlo.
Markéta Šichtařová
Co se to děje s úroky?!
Už tento týden bude znovu Česká národní banka rozhodovat o nastavení jejích úrokových sazeb. A ekonomové ve svých reportech skoro o ničem jiném nemluví.
Markéta Šichtařová
Čelíme statistickému zkreslení
Počet lidí, kteří si spoří na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému, v roce 2023 klesl o 173.000 na 4,224 milionu lidí. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí.
Markéta Šichtařová
A je to tu znovu, banky mají problémy
Akciové indexy se drží na dohled rekordních maxim. Což je synonymem pro fakt, že investoři mají nasazeny růžové brýle. Je tu totiž hned několik zdrojů rizik.
Markéta Šichtařová
Hospodářský růst jde do kopru
Jako spíš „optimistická“ zpráva bylo tiskovými agenturami prezentováno oznámení, že Škoda Auto začne v Indii vyrábět malé sportovně-užitkové vozidlo SUV s délkou do čtyř metrů,
Markéta Šichtařová
Držím pěsti zemědělcům
Taky jste slyšeli tu řečnickou otázku, o co prý vlastně zemědělcům jde, když zisky mají pořád dobré?
Markéta Šichtařová
Ohrožení suverenity?
Doba covidová byla obrovským fenoménem a pokusnou laboratoří, jakou jsme si do té doby neuměli představit.
Markéta Šichtařová
Česká kritéria pro přijetí eura
V poslední době více než kdykoli dříve slýcháme od vládních představitelů volání po zahájení procesu k přijetí eura.
Markéta Šichtařová
Kvóty na ženy: Mentalita oběti
Český mediální prostor notně rozvířil nový vládní návrh o minimálním povinném zastoupení žen v radách evropských společností kótovaných na burzách v členských státech.
Markéta Šichtařová
Politický proces
Ačkoliv se o tom v českých médiích příliš neinformuje, na finančních trzích hrozí vzplanout nezvyklý typ požáru. A roznětkou by se mohla stát země, kde by to málokdo čekal. Že nejde o legraci, je vidět už nyní z opatrného chování
Markéta Šichtařová
Ptát se nebudu, nechci problémy
Léto 2018 - Venku svítí slunce. Ještě sedím v práci. Máme toho teď až nad hlavu, prý konjunktura. Tak aspoň máme pěkné prémie. Těším se na dovolenou, zase letím na Madeiru. Loni to bylo super, tak snad to bude stejné.
Markéta Šichtařová
Lekce základů ekonomie pro ministry
Dneska si dáme takové malé základy ekonomie, aneb lekci pro ministerstvo financí. Povíme si, jak působí zvyšování daní. Pokud vaše radary zaznamenaly podezření na jízlivost, jsou správně nastavené. Poslední čísla o daňovém výběru
Markéta Šichtařová
Když se spotřebitelé vzbouří k bojkotu
V demokracii vládnou volení zástupci, vzešlí ze svobodných voleb, kteří vytváří zákony prostřednictvím transparentního fóra z parlamentu.
Markéta Šichtařová
Je-libo moučného červa?
Od roku 2021 mapa chráněných území Natura 2000 v Nizozemsku vytyčuje oblasti chráněné před emisemi dusíku.
Markéta Šichtařová
Zbraně nezabíjejí
Čas od času se přihodí, že nějakému politikovi či politické straně klesnou v důsledku jejich neschopnosti preference, a tak zatouží pohonit si triko na nějakém staronovém recyklovaném tématu.
Markéta Šichtařová
Kdo je viníkem drahých potravin?
Před Vánocemi většina lidí má sklon ohlížet se, jaký byl rok předešlý a jaký bude ten budoucí. Aby ale rekapitulace byla komplexní, musíme zmínit nejen makroekonomické indikátory, ale i širší kontext.
Markéta Šichtařová
Povinné dárky ve školách jsou zlo
Nevinná dobrosrdečná iniciativa, nebo nebezpečný nemorální precedent? V základních a mnohdy i středních školách je touto dobou zvykem, že děti si musí losovat jména spolužáků, kterým povinně mají dát dárek.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 684
- Celková karma 43,39
- Průměrná čtenost 20213x
ředitelka společnosti Next Finance s.r.o., ekonomka,
spoluautorka několika bestsellerů o aktuální ekonomicko-politické realitě.
V roce 2016 vydala knihu Jak to vidí Šichtařová, aneb Co nám neřekli o imigraci, důchodech a naší budoucnosti.