Právě jsme si do Česka pozvali imigranty
Užuž to tedy na první pohled mohlo vypadat, že s kvótami je amen. To by to ovšem nebyla naše EU. Pochopitelně, že co EU může pokazit, pokazí.
Jen stručně připomeňme: Všechno to začalo v průběhu roku 2015, kdy podle dublinské dohody muselo azylové řízení proběhnout v první zemi, do které imigrant přicestoval, respektive kde byl zachycen. Tudíž pod nápor žadatelů o azyl se okamžitě dostala Itálie s Řeckem. Aby tyto nejvíce přetížené země nápor zvládly, byly zavedeny kvóty
No a nyní se začíná vyjednávat nový systém. Jak typické, že jednání vede členka švédské Liberální lidové strany – tedy silně proevropské strany ze silně proimigračního Švédska. Nový systém se od starého má lišit především v jednom zákeřném slovíčku: kvóty na přerozdělování imigrantů mají být permanentní. Což v důsledku znamená, že žádost o azyl už nebude vyřizovat první země, kde bude imigrant zachycen, ale zadržený výtečník bude rovnou šupnut do země, kam podle kvót „má patřit“. A „pochopitelně“ – jak už to známe – za nedodržení kvót mají padat tresty. A řekněme si narovinu: Kvóty necílí na země jako Německo – samozřejmě že kvóty mají jediný smysl, totiž dostat imigranty i do těch zemí, které se jim dosud vzpěčují. Takže si to shrňme:
Cíl: Ulevit státům jako Itálie či Řecko, které kašlou na ochranu hranic, loví nelegální imigranty z moře a akceptují čluny z Afriky.
Důsledek: Přitížení zemím jako Česko nebo Slovensko, které chtějí, ale nemohou, chránit hranice a nechtějí imigranty.
Metoda: Pokutování zemí, které si chtějí chránit svou územní celistvost i svůj sociální systém, za toto úsilí.
Vedlejší efekt: Žádný dopad na země jako Německo či Skandinávie, které imigrační krizi spískaly svým prapůvodním vstřícným postojem a svou přehnanou sociální štědrostí a které imigranty dál ochotně akceptují.
Dost možná by se dalo spekulovat, že to všechno je vlastně celkem fuk, protože kvóty nemohou fungovat: Když chce imigrant dejme tomu to Německa, ale je přerozdělen do Česka, stačí „pomoct“ mu tím, že si ho decentně necháme bez dozoru, a on nám, mrška, sám do Německa přeběhne. Přesně jak to ukázal případ takzvaného „přemalovaného kravína“ – vzpomínáte ještě na ony pečlivě předvybrané irácké křesťany, kteří se u nás moc dlouho neohřáli a prchli na západ? Dokonce bychom mohli spekulovat, že nastane ještě druhý vedlejší efekt. Neboli:
Spekulativní vedlejší efekt: Kdo bude moct prchnout do Německa, prchne tam (a s kvótami si obrazně řečeno utře pozadí).
Jenomže má to dvě zásadní vady na kráse.
Tou první vadou na kráse je princip. Prostě to, že cizí země mají rozhodovat o tom, kdo bude žít na našem území. Když řeknu, že je to jak po Mnichovské dohodě, budu označena za populistu. Jenomže v čem přesně vidíte ten populismus? Nebo to snad není tak, že evropské mocnosti odhlasují, že na českém území krom Čechů mají povinně žít i Syřané, Turci a Somálci a my je máme živit?
A druhou vadou na kráse je fakt, že Bohuslav Sobotka jako jeden z posledních aktů ve funkci premiéra podepsal za Česko tzv. Evropský pilíř sociálních práv. Jde o deklaratorní dokument, na jehož základě se mají postupně sjednocovat sociální, zdravotní a školské systémy v celé EU. Vše by hypoteticky mělo směřovat k věcem jako společná výše sociálních dávek, společná inkluze. A hlavně – tyhle sociální „výdobytky“ už nemají být vypláceny jen občanům jednotlivých zemí, ale všem – tedy i imigrantům.
Neboli imigrant nalákaný německou štědrou politikou do Evropy, chycený v Itálii na základě její lajdácké ochrany hranic a přerozdělený na základě kvót do ČR má v konečném důsledku začínajícím podpisem B. Sobotky dostat stejnou sociální dávku, jakou by dostal v Německu, takže najednou získá dost dobrý motiv u nás zůstat - ne jako v minulosti, kdy byl demotivován slabší sociální podporou.
Dá se to říct i jinak: Bohuslav Sobotka na odchodu, už prakticky měsíc po volbách, kdy už jen formálně čekal na novou ustavující schůzi Poslanecké sněmovny, svým podpisem Evropského pilíře sociálních práv k nám v podstatě "pozval" imigranty analogicky, jako je před časem „pozvala“ Angela Merkelová do Německa. A o to, aby toto pozvání také bylo důsledně využito, se má postarat nový Dublinský systém IV, bude-li schválen.
Markéta Šichtařová
Digitální měna centrálních bank se stala realitou
V poslední době se vyrojila řada více či méně přesných či zmatených zpráv o tom, jak digitální měny centrálních bank (CBDC) začínají být uplatňovány na mezinárodním poli. To chci uvést na pravou míru.
Markéta Šichtařová
Cesta do pekla aneb zvažuje se nová daň
Nepřestává mě fascinovat, s jakým nadšením lidé volají po nových daních, aniž by si uvědomili, že napříště mohou být na řadě. Okřídlené „nesuď a nebudeš souzen“ bych parafrázovala jako „nevolej po vyšších daních a nebudeš zdaněn.“
Markéta Šichtařová
Z tohoto důvodu energie zůstanou drahé
Symbolem zeleného tažení Evropy je koncept emisních povolenek. Nebo jinak řečeno: Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem EU pro pokus o snížení emisí skleníkových plynů.
Markéta Šichtařová
Návod na opravu naší ekonomiky
Když jsme před více než třiceti lety prožívali revoluci, přáli jsme si stát se součástí západu. Západní svět pro nás představoval vzor. Něco se ovšem zvrtlo.
Markéta Šichtařová
Co se to děje s úroky?!
Už tento týden bude znovu Česká národní banka rozhodovat o nastavení jejích úrokových sazeb. A ekonomové ve svých reportech skoro o ničem jiném nemluví.
Markéta Šichtařová
Čelíme statistickému zkreslení
Počet lidí, kteří si spoří na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému, v roce 2023 klesl o 173.000 na 4,224 milionu lidí. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí.
Markéta Šichtařová
A je to tu znovu, banky mají problémy
Akciové indexy se drží na dohled rekordních maxim. Což je synonymem pro fakt, že investoři mají nasazeny růžové brýle. Je tu totiž hned několik zdrojů rizik.
Markéta Šichtařová
Hospodářský růst jde do kopru
Jako spíš „optimistická“ zpráva bylo tiskovými agenturami prezentováno oznámení, že Škoda Auto začne v Indii vyrábět malé sportovně-užitkové vozidlo SUV s délkou do čtyř metrů,
Markéta Šichtařová
Držím pěsti zemědělcům
Taky jste slyšeli tu řečnickou otázku, o co prý vlastně zemědělcům jde, když zisky mají pořád dobré?
Markéta Šichtařová
Ohrožení suverenity?
Doba covidová byla obrovským fenoménem a pokusnou laboratoří, jakou jsme si do té doby neuměli představit.
Markéta Šichtařová
Česká kritéria pro přijetí eura
V poslední době více než kdykoli dříve slýcháme od vládních představitelů volání po zahájení procesu k přijetí eura.
Markéta Šichtařová
Kvóty na ženy: Mentalita oběti
Český mediální prostor notně rozvířil nový vládní návrh o minimálním povinném zastoupení žen v radách evropských společností kótovaných na burzách v členských státech.
Markéta Šichtařová
Politický proces
Ačkoliv se o tom v českých médiích příliš neinformuje, na finančních trzích hrozí vzplanout nezvyklý typ požáru. A roznětkou by se mohla stát země, kde by to málokdo čekal. Že nejde o legraci, je vidět už nyní z opatrného chování
Markéta Šichtařová
Ptát se nebudu, nechci problémy
Léto 2018 - Venku svítí slunce. Ještě sedím v práci. Máme toho teď až nad hlavu, prý konjunktura. Tak aspoň máme pěkné prémie. Těším se na dovolenou, zase letím na Madeiru. Loni to bylo super, tak snad to bude stejné.
Markéta Šichtařová
Lekce základů ekonomie pro ministry
Dneska si dáme takové malé základy ekonomie, aneb lekci pro ministerstvo financí. Povíme si, jak působí zvyšování daní. Pokud vaše radary zaznamenaly podezření na jízlivost, jsou správně nastavené. Poslední čísla o daňovém výběru
Markéta Šichtařová
Když se spotřebitelé vzbouří k bojkotu
V demokracii vládnou volení zástupci, vzešlí ze svobodných voleb, kteří vytváří zákony prostřednictvím transparentního fóra z parlamentu.
Markéta Šichtařová
Je-libo moučného červa?
Od roku 2021 mapa chráněných území Natura 2000 v Nizozemsku vytyčuje oblasti chráněné před emisemi dusíku.
Markéta Šichtařová
Zbraně nezabíjejí
Čas od času se přihodí, že nějakému politikovi či politické straně klesnou v důsledku jejich neschopnosti preference, a tak zatouží pohonit si triko na nějakém staronovém recyklovaném tématu.
Markéta Šichtařová
Kdo je viníkem drahých potravin?
Před Vánocemi většina lidí má sklon ohlížet se, jaký byl rok předešlý a jaký bude ten budoucí. Aby ale rekapitulace byla komplexní, musíme zmínit nejen makroekonomické indikátory, ale i širší kontext.
Markéta Šichtařová
Povinné dárky ve školách jsou zlo
Nevinná dobrosrdečná iniciativa, nebo nebezpečný nemorální precedent? V základních a mnohdy i středních školách je touto dobou zvykem, že děti si musí losovat jména spolužáků, kterým povinně mají dát dárek.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 684
- Celková karma 43,37
- Průměrná čtenost 20213x
ředitelka společnosti Next Finance s.r.o., ekonomka,
spoluautorka několika bestsellerů o aktuální ekonomicko-politické realitě.
V roce 2016 vydala knihu Jak to vidí Šichtařová, aneb Co nám neřekli o imigraci, důchodech a naší budoucnosti.