Byla – nebyla jedna škola. V té škole vládla šikana. Mladší děti si stěžovaly, že starší mazáci je bijí, berou jim svačiny, a vysmívají se jim, že jsou malé a slabé. A tak se zřizovatel rozhodnul rázně zakročit. Školu zrušil.
Zřizovatel školy byl spokojený, úřady také, problém byl totiž vyřešen. Už si neměl kdo stěžovat na šikanu ve škole.
Mazácké děti-šikanatéři byli spokojení, vyhnuly se totiž potrestání. A věděly, že propříště mohou s klidem přitvrdit a šikanovat ještě víc. Nejen že se jim nic nestane, ale dokonce si tak velice účinně vymohou, cokoliv se jim zlíbí. Stačí si trochu zašikanovat, a všichni před nimi strachy zezelenají a dají jim, o cokoliv si řeknou.
A malé šikanované děti byly kupodivu také spokojené. Byly to přeci děti. A děti většinou vždy vítají, když nemusí do školy. Jsou totiž ještě malé a nerozumné. Ještě nechápou, že škola je celkem užitečná věc. A protože tyhle děti budou vyrůstat bez školy, ani už nikdy nedostanou šanci pochopit to. Vyrostou s tím, že kdysi dávno byla zavedena taková strašná věc, škola se tomu říkalo, a v té strašné věci probíhala strašná šikana. Pak ale naštěstí tatíček-matička stát v jednom zakročil, děti ochránil a školu zrušil. Ještě že tak. Dneska děti mohou zůstat zalezlé doma za zamčenými dveřmi. Venku přede dveřmi se totiž rozmohla šikana tak strašná, že na ulici vyje jen sebevrah. Tak aspoň že do té školy se už nemusí.
Pitomost na entou? Kde žijete, že si to myslíte?
Já osobně tedy žiju v Evropě v roce 2017 a popisuju realitu.
Byl – nebyl jeden hudební festival s název Bravalla. Konal se ve městě Norrkoping v jižním Švédsku. Na tom festivalu si ženy stěžovaly na častá znásilnění. A tak se pořadatelé rozhodli rázně zakročit. Festival od roku 2018 zrušili.
Pořadatel i úřady jsou spokojení, problém je totiž vyřešen. Už si nemá kdo stěžovat na znásilňování na festivalu.
Násilníci byli spokojení, vyhnuli se totiž potrestání. A věděli, že propříště mohou s klidem přitvrdit a brát si ženy na ulici za bílého dne. Nejen že se jim nic nestane, ale dokonce si tak velice účinně vymohou, cokoliv se jim zlíbí. Stačí si trochu zahrozit nožem, a všechny ženy před nimi strachy zezelenají a dají jim, o cokoliv si řeknou.
A ženy byly kupodivu také spokojené. Byly to přeci v drtivé většině ženy-dobrovolně-singles. A ženy-dobrovolně-singles dost často vítají, když jsou od mužů odseparované. Jsou totiž, coby dobrovolné a plánované singles, dost často nerozumné a nechápou, že muži jsou celkem užitečná věc. A protože tyhle ženy budou vyrůstat bez mužů i bez zábavy, ani už nikdy nedostanou šanci pochopit to. Tak trochu podle vzoru polského filmu Sexmise. Vyrostou s pocitem, že kdysi dávno se konala taková strašná akce, hudební fesťák se tomu říkalo, a na té strašné akci byla pohlaví promíchána a probíhalo strašné znásilňování. Pak ale byla akce naštěstí zrušena. Ještě že tak. Dneska, tedy v roce 2030, ženy naštěstí mohou zůstat zalezlé doma za zamčenými dveřmi. Venku přede dveřmi se totiž rozmohlo násilí tak strašné, že na ulici vyje jen sebevrah. Tak aspoň že mezi ta mužská sexistická prasata se už nemusí a děti si mohou dvě sezdané ženy adoptovat...
Co k tomu dodat?
Bývaly doby, kdy jsem nadávala na socialismus a despocii ve východním bloku a říkala jsem si, jak je na západě slastně.
Nenapadlo mě, že jednou budu nadávat na socialismus a despocii v západním bloku a budu šťastná za české občanství. Tak teď ještě aby nám to vydrželo.
