Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tak aby bylo jasné, co mám pod sukní: Jsem ženská.

10. 02. 2017 8:00:00
Když jsem tu zprávu četla poprvé, zarazila jsem se a pomyslela si cosi o hoaxu. A víc jsem tomu nevěnovala pozornost. Pak jsem na ni ale za pár dnů narazila znovu. A hned z několika zdrojů a v různých jazycích.

To už mi to začalo vrtat hlavou. Že by to nakonec nebyl hoax...? Třeba je to „jenom“ novinářsky špatně pochopená a zveličená zpráva...?

Ale ona se pořád opakovala. To už mi to nedalo. A zdroj jsem si vyhledala. A opravdu. Na oficiálních stránkách https://www.bma.org.uk najdete (ke dni 2.2.2017) zcela oficiální 14stránkový dokument v pdf pod názvem „A guide to effective communication: inclusive language in the workplace“. Perlí od začátku do konce, ale inkriminovaná pasáž je na straně 6. A pod ní je dojemně nastajlovaná ilustrace muže držícího v náručí dítě.

Že ještě pořád nevíte, o čem mluvím? Jde o dokument Britské lékařské asociace (BMA). Její členové – tedy prakticky všichni pracovníci v britském lékařství - by napříště neměli těhotné matky nazývat „těhotnými matkami“. Mohlo by to totiž být urážlivé vůči těhotným transsexuálům, kterých se už v Británii vyskytl celý jeden exemplář. Namísto toho by zdravotníci měli mluvit o „těhotném člověku“.

Byla by ale věčná škoda neprostudovat si dokument celý, protože velmi inspirativní perly se vyskytují i jinde. Na jiném místě se třeba doporučuje, aby se namísto slov „maminka“ či „tatínek“ používalo genderově neutrální slovo „rodič“. A namísto tradičních slov „manžel“ či „manželka“ se má používat neutrální a moderní slovo „partner“, v němž není ani náznak po takové sprosťárně, jako je tradiční svatba. A mohli bychom pokračovat.

Legrační? Ne tak docela, řekla bych. Já jsem obyčejně docela splachovací, když mi ten a onen nadává do oslů a jiných hospodářských zvířat. Koneckonců co čekat od virtuálního prostoru, že? Zato mám ale vyvinutý obstojně citlivý vnitřní radar na jakékoliv pokusy mocí státní mě spoutat, svázat, omezit, ohloupit a zmanipulovat. A tahle snaha o manipulaci z genderově vyvážených člověků - lékařů doslova čiší.

Jazyk vždy byl ohromně mocným nástrojem. V některých situacích může být mocnější než zbraně. To v jazyku a ve způsobu jeho používání se skrývá moudrost lidstva. Zničme či pozměňme jazyk – a zničíme část tradice a vědění.

Zlikvidujme v jazyku slova jako manžel – manželka, a za pár let civilizace dokonale zapomene, že dřív existovalo něco tak podivného jako svatby. Děti se o nich budou už jen učit v dějepise. A tradiční rodina přestane existovat.

Zničme slova jako žena - muž, a nová generace skutečně uvěří, že jsme všichni středního rodu, jenom někteří zcela náhodně vypadáme nazí trochu jinak – asi jako když jedno hermafroditní štěně se narodí bílé a druhé černé. Že k rození dětí není potřebný sex, nýbrž umělé oplodnění. Že prostě jsme všichni až na pár nepodstatných vnějších znaků stejní. Ano, stejní, to je, oč tu běží. To je, o co jde těmto socialistickým experimentátorům – nejsou rozdíly mezi národy, mezi barvou kůže, mezi pohlavími. Jsme všichni jednolitá masa bez rozdílu.

Zničme slova jako máma – táta, a zapomeneme, že děti patří mamince a tatínkovi. Děti začnou patřit státu a z biologických rodičů se stanou pouzí pěstouni, kteří mají budoucí daňové poplatníky od státu jen dočasně svěřené za účelem výkonu přesně naplánované výchovy.

Zdá se, že lidstvo začalo zatraceně pálit dobré bydlo. Když jsme si v našem evropsko-americkém prostoru už dost dlouho neužili válku (s výjimkou „lokálních“, jako byla ta na území Jugoslávie), začali jsme si vymýšlet problémy jinde. Lidstvo, zdá se, problémy potřebuje. Takže jsme si vymysleli genderový pseudoproblém. Jeho podstatou je, že menšina začala šikanovat většinu. Abychom totiž jako většinová společnost náhodou „nešikanovali“ transsexuály, raději se začneme jako transsexuálové chovat sami. Ovšem společnost, v níž menšina ovládá většinu, už není ani svobodná, ani demokratická.

Ovšem tím neříkám ani slovo proti menšinám! Ať jsou to homosexuálové, transsexuálové, nebo třeba middle-sex, tedy lidé vykazující znaky obou pohlaví – je naprosto a dokonale v pořádku, když na ně většinová společnost hledí bez rozdílu cítění vůči „většinovým“ mužům a ženám. Co není v pořádku, je stav, kdy zcela samozvaní sociální inženýři ohýbají pod pouhou záminkou služby vůči menšinám většinovou společnost tak, aby se změnila. Aby zapřela svou odlišnost a většinovost. Ve skutečnosti totiž o žádné menšiny nejde – ty jsou brány jen jako rukojmí. (V konečném důsledku i tyto menšiny budou v realitě poškozeny, protože ani homosexuál se nechce cítit bezpohlavním.) Skutečným cílem je zmanipulovat většinovou společnost tak, aby zahodila veškeré tradice a přijala novou ideologii, skrze niž ji bude možno ovládat.

Je to neskutečně nebezpečný trend. Něco jako pokus vyhrát neviditelnou válku bez jediného výstřelu, společnost spoutat, rozbít její tradiční struktury. A dost lidí se už nechalo nachytat. Je mi úplně jasné, že nemálo bude těch, kdo mi budou spílat, že jsem se nechala svést ruskou propagandou, že žádné takové doporučení ve skutečnosti neexistuje. A nemálo z nich bude jistě zaměstnáno v neziskových organizacích prosazujících genderová témata a štědře financovaných z evropských peněz.

Neuráží mě sice, když mi dáma či pán nesouhlasící s mým názorem sdělí své přesvědčení, že jsem slepice. Koneckonců psychologové tvrdí, že útočíme-li podobným způsobem na někoho konkrétního ve svém okolí, nevyjadřujeme tím vlastně nic o adresátovi útoku, nýbrž jen sami o sobě; o svých schématech myšlení. A tak si jen pomyslím cosi na téma, ze které drůbežárny asi dotyčný pochází. Ale mluvit o mně v oficiálních veřejných dokumentech jako o osobě středního rodu, jako o rodiči bez chuti a bez zápachu, kterému stát jen svěřil dítě k výchově – to by mě urazilo a rozzuřilo do nepříčetnosti. Popíralo by to totiž celou mou biologickou podstatu. Anihilovalo by to část mé bytosti.

Takže abychom si rozuměli: Jsem ženská. Nebo baba. Nebo holka. Nebo cokoliv chcete. Lidové „baba“ nepatrně preferuju nad extra-slušným „žena“, protože „žena“ mi zní až podezřele moc úředně, ale jinak je to vlastně vcelku jedno. Ale hlavně to na mě nezkoušejte s těhotnou osobou. Mohli byste mě dost zásadně urazit nevyřčeným, ale naznačeným předpokladem, že jsem snad jakýsi válečný invalida, jelikož mi některý z příslušných orgánů spojených s rozmnožováním nahoře či dole chybí. Mohu vás ubezpečit, že je mám všechny, a fungují obstojně, díky za optání, neb jsem pětinásobnou matkou.

Autor: Markéta Šichtařová | pátek 10.2.2017 8:00 | karma článku: 49.47 | přečteno: 110230x

Další články blogera

Markéta Šichtařová

My si euro vzít nedáme!

Celkem se netajím s tím, že po manuální stránce jsem někde na pomezí Pata a Mata. (Což je ještě pořád dobré, neb můj drahý choť je v tomto ohledu na úrovni Šichtařové, která má toho času pravou ruku v sádře a levou vykloubenou.)

24.3.2017 v 8:00 | Karma článku: 47.96 | Přečteno: 15204 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Když muž rodí doma

Poté, co jsem se přednedávnem rozepsala o porodech, několik lidí vyzvalo mého manžela, aby porod – respektive domácí porod - popsal očima muže. A že prý by je zajímalo, jak mohl něco takového dovolit.

17.3.2017 v 8:00 | Karma článku: 45.81 | Přečteno: 8973 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Jak vyrobit rasisty snadno a rychle

Má to svůj název. Říká se tomu „vyhodíte někoho dveřmi, a on za vámi vleze oknem“. Alternativně se mluví o „stokrát nic, které i vola umoří“. Je to takový psychologický zákon akce a reakce. Tlačte na pilu příliš, a kousne se.

10.3.2017 v 8:00 | Karma článku: 48.90 | Přečteno: 24888 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Zavřete domorodky, aneb Stát násilí podporuje

Tohle není reklama na domácí porody. Tohle není ani obžaloba porodnic. Hrocení a kopání příkopů už bylo dost. Tohle je prosté vysvětlení. Vysvětlení, proč se některé ženy cítí přimáčknuté ke zdi.

3.3.2017 v 8:00 | Karma článku: 47.06 | Přečteno: 28425 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Milan Urban

Kam dál?

Český průmysl dosáhnul horní hranice svých možností. V tuto chvíli je jeho další růst možný v podstatě jenom díky zvýšení produktivity, novým investicím a poměrně výrazné restrukturalizaci.

29.3.2017 v 12:27 | Karma článku: 6.04 | Přečteno: 235 | Diskuse

Stisk

Slovensku euro pomohlo, Česko o euro nemá záujem

Slovensko v roku 2009 vstúpilo do eurozóny a v súčasnosti sa v tejto krajine platí eurom už osem rokov. Česká republika sa prijatiu spoločnej európskej meny dlhodobo bráni.

28.3.2017 v 15:08 | Karma článku: 12.57 | Přečteno: 822 | Diskuse

Pavel Makovec

„Světlá“ ale spíše temná budoucnost českého státního školství

Nejen dnes, kdy slavíme Den učitelů (u nás spíše Den učitelek), ale v poslední době se téměř každý den objevuje ve všech sdělovacích prostředcích, od těch tištěných přes rozhlas a televizi až po internetové, problematika školství.

28.3.2017 v 14:13 | Karma článku: 18.36 | Přečteno: 515 | Diskuse

David Navrátil

Koruna volná už ve čtvrtek? Tento čtvrtek!?

Ve čtvrtek zasedá Česká národní banka. Teoreticky by mohla zrušit kurzový závazek už tento týden. Bude mít na to prakticky žaludek?

28.3.2017 v 12:35 | Karma článku: 10.17 | Přečteno: 617 | Diskuse

Marek Orawski

Peer-to-peer pojišťoven přibývá, myšlení na trhu se (zvolna) mění

V posledních dvou letech vznikají ve světě desítky nových pojišťoven založených na peer-to-peer principech. Jejich odlišné fungování naplno odhaluje nešvary korporátního pojištění a vyvolává debatu o budoucnosti celého odvětví.

28.3.2017 v 9:05 | Karma článku: 9.33 | Přečteno: 168 | Diskuse
VIP
Počet článků 314 Celková karma 48.41 Průměrná čtenost 18790

Markéta Šichtařová,

ředitelka společnosti Next Finance s.r.o., ekonomka,

spoluautorka několika bestsellerů o aktuální ekonomicko-politické realitě.

V roce 2016 vydala knihu Jak to vidí Šichtařová, aneb Co nám neřekli o imigraci, důchodech a naší budoucnosti.

Seznam rubrik

Oblíbené články

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.